Je 1. června 2015, Mezinárodní den dětí a já se díky Olze Janebové a Monice Malé vracím zpět do sedmdesátých let minulého století.

Netušil jsem, že někdo může trumfnout Josefa Brandejse a jeho legendu o pertovické hájovně.

Mýlil jsem se.

Olga Janebová a Monika Malá to dokázaly.

Tyto dvě "badatelky" sice vůbec nic nevědí o Národním odboji - Jitřenka, o jeho čelních představitelích a úkolech, které tato odbojová organizace v rámci Obrany národa (ON), Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) a Ústředního národního revolučnáho výboru (ÚNRV) plnila, ale mají tu nehoráznou drzost své smyšlenky o tomto odboji, o jeho čelných představitelích presentovat na vzdělávací akci, kterou pořádla Heleldova městská knihovna dětem a mladistvým ...

 

Opravdu jsem netušil, že někdo překoná Brandejse a jeho spisek "Oběti z petrovické hájenky".

O to víc mne pobuřuje, že v rodném městě pana Václava Kašpara, hajného, který se svojí rodinou bydlel v hájovně ve Velkých Petrovicích č.p. 60, který se i se svojí rodinou aktivně zapojil do odboje proti nacistům, může někdo prezentovat dětem takovouto snůšku lží a hloupostí a to pod záštitou Městským úřadem v Třebechovicích pod Orebem zřízené Heldovy městské knihovny. 

Je opravdu děsivé, že tento text, který hrubým způsobem dehonestuje památku všech vlastenců, kteří měli sepětí s odbojovou činností, která se v hájovně odehrávala, vlastenců, kteří byli nacisty brutálně zavražděni, vlastenců, z nichž mnozí byli za své hrdinství krátce po skončení války  vyznamenáni prezidentem Dr. Edvardem Bebešem Československým válečným křížem 1939, je dále publikován v periodiku - "Třebechovické HALÓ"; 5/2010; str. 6, které vydává Městský úřad v Třebechovicích pod Orebem, jehož starostou je Ing. Jiří Němec.

►

Text, ktrý byl publikován na webových stránkách Heldovy městské knihovny tam již nenajdete. Ne pro to, že by ředitelka Heldovy knihovny pochopila, co jsem jí napsal v emailech, které jsou publikovány níže i s reakcí té paní na ně, ale pro to, že webové stránky Heldovy městské knihovny prodělaly upgrade a akce, které proběhly před rokem 2012 nejsou na stránce "Akce" již uváděny.    Ta hrůza, co zplodily Olga Janebová a Monika Malá, vypovídá o následcích, jejichž příčina je nejen ve spiscích, ať Brandejsových, tak Juzových a nebo dalších rádoby badatelů a historiků.  Ta příčina je i v nás!  Občané tohoto státu, kteří umírali na bojištích Druhé světové války, na nacistických  popravištích a v nacistických sekerárnách, kteří byli vražděni v koncentračních táborech, svůj život obětovali pro tuto zem ... Jestli to nejsou schopni pochopit vypravěči různých legend a pověstí, ať mlčí ... !

 

 

JARNÍ VýLET DO PETROVIC

      "Dům dětí a mládeže spolu s Heldovou městskou knihovnou uspořádaly pro děti dne 2. dubna 2010, v době velikonočních prázdnin, výlet do Petrovic. Zprvu nás překvapilo dubnové počasí. Přes noc napadl sníh, ale to nás neodradilo.

     V hojném počtu jsme se sešli na nádraží. Od zastávky v Petrovicích jsme se vypravili k bývalé hájence, kde jsme se dozvěděli o smutné historii manželů Kašparových, kteří ilegálně pracovali za války v odboji proti Němcům.  S tím souvisí i pomníček M. Říčaře, který je na konci zahrady hájenky. Celý příběh dětem vyprávěla paní Janebová, které událost popsal pan Brandejs – kronikář Petrovic

     Díky pověstem O vlčích jámách mezi Třebechovicemi a Petrovicemi, které dětem přečetla  paní Malá,  jsme se přenesli ještě do vzdálenější minulosti. I přesto, že byl v lese sníh, museli si kluci prohlednout všechny jámy mezi stromy, jestli v nich není ulovený vlk! Žádného naštěstí nenašli. Cestou přes Houkvici jsme si vyprávěli o vzniku znaku města Třebechovic, vzniku názvu Bědovic a hráli jsme hry. Každý si z „kouzelného“ pytlíčku vytahoval záludné otázky, na které buď odpovídal sám, nebo s pomocí poradce. Cesta nám uběhla rychle. Prohlédli jsme si prastarý dub chráněný novým dřevěným oplocením. Na závěr jsme se těšili, že uvidíme v oboře bílé daňky, ale bohužel asi vzhledem k nepříznivému počasí, byli skrytí v lese.

     A tak jsme si alespoň v další oboře vyfotili divoké prase Maxmiliána. Děti celou cestu připravovaly podklady pro fotoreportáž. Následující týden v pátek jsme se sešli v knihovně a stáhli fotky do počítače. Společně jsme vybrali nejzajímavější a doplnili je textem. Výsledek našeho snažení a zdokumentované zážitky z výletu si můžete prohlédnout na chodbě mezi DDM a knihovnou.

O. Janebová a  M. Malá

 

POVĚST O MIRKU ŘÍČAŘOVI

V hájovně v Petrovicích se scházela ilegální skupina, která pracovala proti fašismu. Mirek byl jedním z nich.  Na kole až z Hradce Králové dojížděl do hájenky pro svoje tajné úkoly. Jeho tatínek byl strojvedoucím, a protože hájenka je hned u trati, pan Říčař vyhazoval z vlaku letáky a jiné materiály proti okupantům. * Za viaduktem u zastávky bylo smetiště a tam byl pohozený starý modrý hrnec. Když stál hrnec dnem dolů, vše bylo v pořádku. Ale, když byl hrnec dnem nahoru, znamenalo to nebezpečí! *   Bohužel, ale ten kdo skupinu udal, prozradil i toto znamení. A tak, když nic netušící Mirek přijížděl k hájence, čekalo na něj německé gestapo, které už před tím zatklo část ilegální skupiny. Jakmile Mirek vešel  dovnitř, vyběhli  Němci a chtěli ho zatknout. Mirek se rozběhl zahradou a na konci chtěl přeskočit plot a utéct. To už se mu však nepodařilo, byl gestapem zastřelen. Na památku této události a velké Mirkovy statečnosti byl v těchto místech postaven malý pomníček.

společně zaznamenali účastníci výletu do Petrovic"

 

* JEN TAK PRO POŘÁDEK: 

Zastávka ve Velkých Petrovicích ( součást obece Petrovice nad Orlicí ) byla zřízena 25.7.1875 a byla společná pro tratě: Hradec Králové - Týniště nad Orlicí a Náchod - Týniště nad Orlicí. Sloužila šlechticům, kteří jeli na lov do Bědovické obory, která je součástí častolovického panství. Na podzim 1904 na tuto zastávku přijel i zvláštní vlak s arcivévodou Ferdinandem d’Este. 

 Zastávka ve Velkých Petrovicích  ( součást obece Petrovice nad Orlicí )  byla roku 1931 zrušena a obnovena byla až v roce 1944, ale jen na železniční trati Hradec Králové - Týniště nad Orlicí.

Pan František Cimr, spolupracovník paní Žofie Šnajdrové - Jitřenky v Novákových garážích v Hradci Králové, člen odbojové organizace - Národní odboj - Jitřenka potvrdil, že paní Anna Slezáková - Inka a paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka jezdily z Hradce Králové do hájovny ve Velkývh Petrovicích, která leží na kraji bědovické obory,  na kolech.

Olga Janebová v textu pověsti uvádí jednu pravdivou informaci.

Spojky z Hradce Králové, které k manželům Kašparovým docházely - mjr. letectva Václav Snítil - důstojník odpovědný za spojení v rámci odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka, paní Anna Slezáková - Inka a paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka - vedoucí centra pro spojení Národního odboje - Jitřenka, opravdu přebíraly v hájovně ve Vekých Petrovicích rozkazy, které obsahovaly úkoly pro jednotlivé skupiny nebo konkrétní členy odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka. V hájovně bylo umístěno jedno z center velení Národního odboje - Jitřenka.

Pan Miroslav Říčař do hájovny ve Velkých Petrovicích ani nechodil, ani nejezdil na kole!

Pan Miroslav Říčař nebyl členem nekomunistické odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka, jejíž členové měli v souladu s cíly, které představitelé ÚVOD projednali s představiteli exilové vlády v Londýně: 

" ... ještě před očekávanou revolucí v Protektorátu převít moc a úřady, aby se zabránilo komunistům nebo jiným nežádoucím živlům (beranovcům), uchvátit moc, zavést národ proti jeho vůli do krajního směru levého nebo pravého ... "

Pan Miroslav Říčař byl členem odboje ilegální KSČ královéhradeckého kraje. V místě velení Národního odboje - Jitřenka, kterým hájovna manželů Kašparových byla, neměl pan Miroslav Říčař co dělat. Nechodil tam!

 

23. 2. 1943 přišel  Miroslav Říčař k hájovně ve Velkých Prtrovicích( součást obce Petrovice ) v první části noci, potmě. K hájovně šel cestou od Týniště nad Orlicí, kam dojel vlakem z Hradce Králové, cestou, která vede po okraji Bědovické obory. 

Miroslav Říčař nešel místy, kde měl ležet údajný starý modrý hrnec, což je patrné i z mapy, kde je zakreslena cesta Miroslava Říčaře, kterou uskutečnil 23.2.1943 v pozdních večerních hodinách.

To, že v sedmdesátých, osmdesátých, devadesátých letech minulého století a možná i později, bylo za viaduktem u zastávky, v místě mokřadu, smetiště, kam se vyvážel z Petrovic i stavební odpad a jiný nepořádek, možná s cílem zavézt tento mokřad, neznamená, že tam ta obludná skládka byla už v roce 1942, 1943.

To obludné smetiště u cesty, ktrá vedla podél lesa - obory, která byla do roku 1942, než na ní byla uvalena vnucená správa nacisty, ve vlastnictví Šternberků, tam v roce 1943 nebylo, ona tam nebyla od roku 1931 do roku 1944 ani vlaková zastávka.

 

Ale i děti, mladiství umí napsat velmi hodnotnou práci o lidech, kteří si zaslouží naši úctu, práci, která je mnohem hodnotnější, než spisky různých rádoby badatelů Brandejsova, ale nejen Brandejsova pojetí pohledu na historické události.

V práci, která je věnovaná odkazu pana Karla Nesnídala -  Karel Nesnídal. Hrdina II. odboje - ukazuje čtrnáctiletá Veronika Zborníková a patnáctiletý Oldřich Chochola nesmírnou úctu a pokoru k osobnosti pana Karla Nesnídala, obecně k lidem, kteří za naši svobodu položili to nejcennější co člověk má, svůj život.

Tito dva mladí lidé vytváří velmi hodnotné dílo, které ja pravým opakem Pověsti o Mirku Říčařovi, kterou sepsaly děti spolu s paní Janebovou a Malou, které se účastnily zájezdu do Petrovic nad Orlicí!

Není vinou dětí, které se účastnily výletu do Petrovic, že na základě edukace pravděpodobně k vlastenectví, národní hrdosti, na které se podílely i pracovnice organizace, která má mimo jiné za úkol vzdělávat a to nejen děti a mladé lidi, vzniklo něco, co s úctou k lidem, kteří za naši svobodu položili své životy, nemá nic společného.

Dal jsem možnost pracovnicím Heldovy knihovny i jejímu zřizovateli, kterým je MÚ Třebechovice pod Orebem, aby mi vysvětlili, proč mají potřebu dehonestovat památku pana Miroslava Říčaře, mých blízkých, ale i dalších vlastenců, kteří jsou s odbojovým děním v hájovně přímo spjati, vlastenců o kterých píši na stránce Osobnosti zatčené gestapem koncem zimy a na jaře 1943.

 

Dne 2.6.2015 jsem odeslal do Třebechovic pod Orebem email, který byl adresován:  starostovi Třebechovic pod Orebem, MÚ Třebechovice pod Orebem je zřizovatelem Heldovy městské knihovny, ředitelce Heldovy městské knihovny a paní Malé, pracovnici Heldovy městské knihovny:

Od: petrovice-jitrenka@seznam.cz
Komu: jiri.nemec@mutrebechovice.cz, podatelna@mutrebechovice.cz, voltrova@hmk.cz, mala@hmk.cz
Datum: 2. 6. 2015 11:28:43
Předmět: Heldova knihovna - Pověst o Mirku Říčařovi

„Vážený pane starosto, vážená paní ředitelko Heldovy knihovny, paní Malá,

na stránce: https://www.petrovice-jitrenka.cz/jkl/, naleznete mé stanovisko k materiálu, který je prezentován na webových stránkách Heldovy knihovny v Třebechovicích pod Orebem.

Přeji Vám krásný den,

Ing. Václav Malec - vnuk pana Václava Kašpara a paní Růženy Kašparové“

 

 

Starosta Třebechovic pod Orebem Ing. Jiří Němec, ani nikdo z MÚ Třebechovice pod Orebem, jenž je zřizovatelem Heldovy knihovny, necítil potřebu se k této sprostotě vyjádřit. 

Nabyl jsem dojmu že třebechovickým radním, zastupitelům, včetně pana starosty nějak nedochází, možná a to by bylo ještě horší, je jim úplně lhostejné, že pod hlavičkou jejich městského úřadu a instituce - Heldovy knihovny, jejíž je MÚ Třebechovice pod Orebem zřizovatelem, instituce, která má plnit i vzdělávací funkci v daném regionu, je publikován text, který nehorázným způsobem dehonestuje památku vlastenců, mezi nimiž je i třebechovický rodák, pan Václav Kašpar. Vlastenců, kteří v boji za naší svobodu položili své životy!

Je opravdu více než absurdní, že na tomto jednání se aktivně podílí MÚ Třebechovice pod Orebem v čele se starostou Němcem a zaměstnanci Heldovy městské knihovny, včetně paní ředitelky, která jednání svých podřízených nehorázným způsobem obhajuje!

Odpověď ředitelky Heldovy městské knihovny na sebe nadala dlouho čekat, po hodině mi odepisuje následující:

 

Od: Marcela Voltrová
Komu: petrovice-jitrenka@seznam.cz
Datum: 2. 6. 2015 12:46:33
Předmět: RE: Heldova knihovna - Pověst o Mirku Říčařovi - oprava

„Vážený pane,

není mi zcela jasné, proč se vracíte k 5 let starému příspěvku, nicméně se pokusím na Vaši výtku odpovědět. Cituji ze zmíněného článku:“ Celý příběh dětem vyprávěla p. Janebová, které událost popsal pan Brandejs – kronikář Petrovic.“  Tato pověst se stejně popisuje mezi třebechovickými občany již mnoho desetiletí a pokud je pravda jinde, rády se s ní obeznámíme. Vámi vytýkané nepravdy  v pověsti ale v ničem nesnižují statečnost všech uvedených osob a o to šlo.

Jen pro úplnost – paní Janebová není a nikdy nebyla zaměstnancem naší knihovny. Místo výtky by zasloužila pochvalu, že takové události dětem připomíná a nenechá zapomenout na hrůzy 2. světové války.

  Hezký den

Marcela Voltrová

Heldova městská knihovna

Třebechovice pod Orebem“

 

Mé stanovisko k výše uvedenému dopisu ředitelky Heldovy městské knihovny v Třebechovicích pod Orebem, jsem 3.6.2015 odeslal zřizovateli městské knihovny, kterým je MÚ Třebrchovice pod Orebem a paní ředitelce:

Od: petrovice-jitrenka@seznam.cz
Komu: jiri.nemec@mutrebechovice.cz, podatelna@mutrebechovice.cz
Datum: 3. 6. 2015 11:28:07
Předmět: Odpověď na přípis Marcely Voltrové

Vážená paní,

předpokládal jsem, že jako ředitelka knihovny víte, jaký je rozdíl mezi pověstí a výkladem historických faktů.

Jde li Vám o výchovu a vzdělávání dětí, měli by jste si uvědomit, že dítě je osobnost, která se rozvíjí a to nejhorší co takovou osobnost může deformovat je lež, která je dítěti předkládaná "autoritou".  Nepodceňujme prosím děti!

Ta výpověď dětí v „Pověsti o Mirku Říčařovi“ je výpovědí o tom, co jim autoritou bylo řečeno a jak to, co jim bylo řečeno, pochopily. Poslední kontrola vkládaných příspěvků je na Vás nebo Vámi pověřené osobě, která je buď sama administrátorem anebo připravuje materiály na vložení administrátorovi.  Nepředpokládám, že v rámci administrace Vašich stránek tento příspěvek vkládaly na Váš oficielní web děti. Měli jste poslední možnost zjistit, že něco není v pořádku.

Upřímně, Vy opravdu těm nesmyslům o hrnci a vyhazování letáků z lokomotivy věříte?

Na:  https://www.petrovice-jitrenka.cz/ , máte dost informací, jak dění v Hájovně ve Velkých Petrovicích č.p. 60, obec Petrovice nad Orlicí, probíhalo.

Máte tam i dost informací o tom, proč vznikla ta hloupá legenda, kterou jsem slyšel od Brandejse a z níž paní Olga Janebová vycházela ve svém výkladu dětem před bývalou hájovnou ve Velkých Petrovicích č.p. 60. Před domem, v němž žili mí prarodiče a odkud je i s prastrýcem odvleklo gestapo...

Vážená paní ředitelko, mne se opravdu ty hlouposti, které jsem si na Vašich webových stránkách přečetl  a které jsou již pět let přístupné široké veřejnosti, velmi dotýkají! 

S pozdravem

Ing. Václav Malec - vnuk pana Václava Kašpara a paní Růženy Kašparové

 

Součástí odpovědi ředitelce Heldovy knihovny v Třebechovicích pod Orebem, kterou jsem poslal i starostovi Třebechovic pod Orebem Ing. Jiřímu Němcovi a na podatelnu MÚ Třebechovice pod Orebem - zřizovateli Heldovy knihovny je:

1.	Email, ktrý jsem odeslal 2.6.2015 starostovi Třebechovic pod Orebem Ing. Jiřímu Němcovi, na podatelnu MÚ Třebechovice pod Orebem, ředitelce Heldovy knihovny Marcele Voltrové a pracovnici Heldovy knihovny M. Malé
2.	Odpověď ředitelky Heldovy knihovny Marcely Voltrové z 2.6.2015 12:46:33