Osobnosti zatčené gestapem koncem zimy a na jaře 1943 |
|
| Likvidace části odbojové organizace Jitřenka a odboje ilegální KSČ královéhradeckého kraje | |
Mnoho českých vlastenců, kteří byli zatčeni gestapem, stanulo před různými nacistickými soudy, u kterých za svoji protinacistickou činnost byli souzeni a odsouzeni.
V našem povědomí jsou soudy vnímány jako instituce demokratického státu, kde má každý z nás zaručeno mimo jiné i právo na spravedlivý proces.
Nacistická justice, ale nebyla justicí demokratického státu a tak se z nacistických "soudů" staly justiční zločinci a vrazi, kteří se přímo podílely na vraždách českých vlastenců!
Uvádím li, že některý z vlastenců byl odsouzen některým z nacistických soudů, je třeba k tomu dodat, že tento rozsudek není a nikdy nebyl v dané věci rozsudkem konečným. Po osvobození Československé republiky byly rozsudky bývalých nacistických soudů přezkoumány k tomu příslušnými Československými soudy, které rozsudky nacistických soudů prohlásily za nicotné … československými soudy byli tito stateční lidé plně rehabilitováni!
V rozsudcích československých soudů je uvedeno i to, že jejich rozsudky se dává na vědomí ..., tak to páni historici, badatelé, členové ÚV ČSBS včetně předsednictva tohoto sdružení a členů HDK ÚV ČSBS spolu s její předsedkyní, ..., vezměte konečně na vědomí!
Na daleko větší část vlastenců byla gestapem uvalena ochranná vazba, to znamená, že byli uvězněni v koncentračních táborech bez soudu ...
Všichni gestapem zatčení vlastenci byli podrobeni nelidsky krutým výslechům příslušníků zločinecké organizace – gestapa.
O nelidské krutosti, ukrutnosti a až patologickém sadismu gestapáků – zločinců, kteří spolu s příslušníky SS páchali ty nejhrůznější zločiny proti lidskosti, vypovídají oběti jejich běsnění.
Paní Marie Bílková uvádí:
„ Kolik bití a jiného trápení jsme při výsleších vytrpěli. Měli jsme otevřené rány, na které nám lili vodu. Manžel měl tak rozbitá chodidla, že se ani nemohl postavit na nohy a soudruha Vaverku jsme po výslechu nemohli poznat. Dokud jsme nepodepsali protokol, byli jsme na samotce.“
( Aby se nezapomnělo … - Václav Sádlo, str. 23 )
Josef Junek uvádí:
„ Trýznění Vaverky dostoupilo vrcholu na Zelený čtvrtek. Byl po výslechu dovlečen na celu se strašnými ranami v zádech, sedací části a chodidlech, zuby vytlučené a ústa zkrvavená, takže měl do rána celý obličej odulý a modrý. Na Velký pátek byl znovu odvlečen k výslechu. Po novém bezvýsledném trýznění byl odveden do koupelny a zde trýzněn tak zvaným šleháním vodou. Stále spoután byl na celu přivezen. S majorem Snítilem uložili jsme jej na pryčnu, třásl se zimou, položili jsme na něj všechny pokrývky z cely, přidržovali jsme přikrývky na něm, protože se strašně chvěl. Volali jsme vězeňského lékaře, marně.“
( Aby se nezapomnělo … - Václav Sádlo, str. 305 )
V knize – "Zločinná role gestapa", Oldřich Sládek na str. 128 v podkapitole – Výslechy, uvádí:
„ V případě, že vyslýchající gestapák donutil zadrženého k výpovědi, sepsal ji a každý z vyslýchaných ji musel podepsat. Většinou vůbec nevnímal, co tam gestapák napsal, protože byla německy a navíc nedostal čas a jiné podmínky k jejímu podrobnému pročtení. …“
Co napsat k těmto slovům historika
V běžně dostupné literatuře jsou indicie, které mají oporu ve výpovědi přímých účastníků. Tyto indicie ukazují na skutečnost, že gestapo minimálně od 29. 10. 1942 dostává informace o činnosti a struktuře odboje v severovýchodních Čechách od konfidenta Vladimíra Farského - Karla - elitního konfidenta komisaře Heinze Jantura.
Konfident gestapa Vladimír Farský - Karel je dlouholetý člen KSČ v Praze. V roce 1942 navazuje spojení s třetím ilegálním ústředním vedením KSČ, kde plní úkoly spjaté s jeho funkcí školitele ilegálního ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj. Od konce léta roku 1942 dojíždí dosti často do Hradce Králové, Plotiště Nad Labem k Josefu Dubcovi, do Dvora Králové nad Labem a do Náchoda k manželům Wiesnerovým, u nichž se ukrývá Josef Formánek - vedoucí tajemník ilegální KSČ pro královéhradecký kraj a Bohumil Říčař, v té době školitel krajského vedení ilegální KSČ královéhradeckého kraje. Náchodská skupina - Wiesner - Rajmon - Špreňar je skupinou, která patří do komunistického odboje, skupina je tvořena ze členů a sympatizantů KSČ. Tuto náchodskou skupinu vyzradil gestapu funkcionář třetího ilegálního vedení KSČ - Vladimír Farský - Karel. Zrada šla z řad komunistického odboje!
Konfident gestapa Vladimír Farský - Karel jezdí nejen do Náchoda, Dvora Králové nad Labem, ale dojíždí i za švagrem pana Bohumila Říčaře - panem Josefem Dubcem do Plotiště nad Labem ( dnes součást Hradce Králové ) a je velmi pravděpodobné, že i za synem pana Bohumila Říčaře, Mirkem.
Ze svědeství paní Anny Říčařové - manželky Bohumila Říčaře a maminky Miroslava Říčaře je zřejmé, že osobně znala konfidenta Farského.
Josef Formánek v říjnu 1942 pověřil vedením ilegální KSČ v okrese Hradec Králové pana Josefa Dubece a pana Miroslava Říčaře syny Anny Říčařové a Bohumila Říčaře.
24. února 1943 je zatčena paní Albína Nováková z Hronova, která spolupracovala s paní Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou a zajišťovala spojení mezi Hradcem Králové a Náchodskem.
Je velmi pravděpodobné, že informace, které má gestapo od Farského vedla k smrti Miroslava Říčaře dne 23. února 1943.
Je velmi pravděpodobné, že na základě informací, které získalo gestapo od Farského je 26. února 1943, den po zatčení spojek na Obranu národa - Jitřenka - paní Žofie Šnajdrové - Jitřenky a paní Anně Slezákové - Inky, které s největší pravděpodobností s Josefem Dubcem spolupracovaly, zatčen i Josef Dubec.
Je velmi pravděpodobné, že paní Žofie Šnajdrová – Jitřenka, paní Anna Slezáková – Inka a paní Albína Nováková zajišťovaly mimo jiné i spojení pro ilegální vedení KSČ královéhradeckého kraje, jehož představitelé se ukrývali v Náchodě, Hradcem Králové – Josefem Dubcem a Miroslavem Říčařem a také Bohumilem Říčařem – školitelem krajského ilegálního vedení KSČ, když pobýval v hájovně ve Velkých Petrovicích nebo u pana Bašeho v Záhornici …
Gestapo se všemi prostředky snaží navodit dojem, že zrádce je v odboji Obrana národa - Jitřenka.
Konfident gestapa Vladimír Farský - Karel je činný ve své konfidentské činnosti i po zatčení manželů Špreňarových, paní Růženy Wiesnerové, pana Bohumila Říčaře. Jaké informace předal konfident Farský v průběhu rozpracovávání odboje v severovýchodních Čechách gestapu již nezjistíme, ale podle toho, že byl gestapem, dle výpovědi gestapáka Liebla, velmi dobře placen - pobíral 500 RM ( to je 5.000,- K ) měsíčně, byly tyto informace pro gestapo velmi cenné. Pan Jiří Kolouch - historik královéhradeckého musea, uvádí, že tyto informace vedly, na sklonku zimy a na začátku jara 1943, k zatčení čelných představitelů Obrany národa - Jitřenka. Po likvidaci rozkryté části sítě odbojové organizace Obrana národa - Jitřenka je likvidována i síť ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje, na této likvidaci se konfident Farský, člen KSČ a školitel ilegálního ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj, zase velmi aktivně podílí.
Středa 10. 2. 1943 - byla zatčena:
Valentová Emilie - PRAHA
OBRANA NÁRODA
Po vzniku protektorátu v březnu 1939 se zapojuje do činnosti odbojové organizace, kterou vedl Emanuel Truhlář. V této odbojové organizaci působí i její snoubenec Svatopluk Spáčil a také pozdější konfident gestapa - redaktor Jaroslav Hanka.
Odbojová skupina Emanuela Truhláře zajišťuje přechody příslušníků rozpuštěné československé armády do Polska, k jednotce gen. Prchaly.
Po zatčení Emanuela Truhláře gestapem v roce 1940 přestala organizace pracovat.
Emilie Valentová ve své činnosti pokračuje dále. V odboji se seznámila s por. Františkem Munzarem a stává se jeho spolupracovnicí v odbojové skupině, kterou por. František Munzar v Praze založil.
Je rozpracovávaná svým bývalým spolupracovníkem v odboji, v té době již konfidentem gestapa - redaktorem Jaroslavem Hankou a posléze i dalšími konfidenty - Seibertem, Schilfem, Zahradnickým, Zittou.
Informace získané konfidenty při rozpracovávání Emílie Valentové dovádí gestapo k por. Františku Munzarovi, kterého gestapo na základě těchto zjištění začalo sledovat a rozpracovávat.
Gestapo zatýká Emilii Valentovou a po skončení vyšetřování je na ni gestapem uvalena ochranná vazba.
Sobota 13. 2. 1943 - byli zatčeni:
Munzar František - št.kpt. - Praha
OBRANA NÁRODA
Před okupací naší republiky sloužil v Nitře u 7. pěšího pluku.
V Nitře se seznamuje s por. Janem Pšornem a št. rtm. Bohuslavem Kašparem.
Por. Jan Pšorn často létal, jako pozorovatel, se št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem, šéfpilotem 10. letky 3. leteckého pluku M.R. Štefánika v Nitře.
Po odtržení Slovenska odchází do Hradce Králové, kde pracuje na Okresním úřadu.
Ihned po svém příchodu se zapojuje spolu se svým otcem Františkem Munzarem a bratrem por. Josefem Munzarem do Obrany národa.
V Obraně národa spolupracuje mimo jiné i se št. kpt. Albínem Sládkem.
Zatýkací akce gestapa v únoru 1940, která byla cílena na členy Obrany národa, je podnětem k odchodu Františka Munzara, jeho otce Františka Munzara a jeho bratra Josefa Munzara a dalších členů této odbojové organizace do ilegality.
Munzarovi odchází do Prahy, kde se zpočátku ukrývají u por. Jana Pšorna, s nímž se znají ze svého působení v Nitře.
V Praze se František Munzar zapojuje do odbojové činnosti, spolu se svým otcem, bratrem Josefem zakládá odbojovou skupinu, jejíž členkou se stává i Emilie Valentová.
Prostřednictvím št. rtm. Bohuslava Kašpara udržuje skupina por. Františka Munzara spojení s Albínem Sládkem, dále má napojení na odbojovou organizaci npor. Matějovského, na členy YMCA a přes ně na Prof. Krajinu.
V bytě u npor. Jana Pšorna v Praze Krčířích se uskutečnila schůzka se zástupcem ilegálního odboje KSČ královéhradeckého kraje. Je pravděpodobné, že ji zprostředkoval št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar, který v odboji spolupracoval s Bohumilem Říčařem, jedním z čelních představitelů ilegálního odboje KSČ královéhradeckého kraje.
Št.kpt. František Munzar měl dále možnost předávat zprávy k odeslání do zahraničí vysílačkou Vančura, což je doloženo i v jeho vyšetřovacím spisu, který na něj vedli úředníci Řídící úřadovny gestapa Praha. V této souvislosti je nutné připomenout, že se snažil získat vysílačku. Díky št. rtm. letectva Bohuslavu Kašparovi získává sadu lamp nutných k sestrojení vysílačky.
Na návrh šéfa Řídící úřadovny gestapa Praha SS Standanterführerae Dr. Hanse-Ulricha Geschkeho, který schválil nejmocnější říšský úředník v protektorátu, německý státní ministr pro Čechy a Moravu SS-Obergrupenführer a generál policie v Praze, generál zbraní SS K.H.Frank, zavraždili dozorci v Malé pevnosti Terezín - Warholtz, Maloth a Rojko št. kpt. Františka Munzara - provedli takzvaný Sonderbehandlung - popravu z rozhodnutí bezpečnostní policie, tedy bez soudu.
MUNZAR Josef - PORUČÍK - PRAHA
OBRANA NÁRODA
Po okupaci naší republiky se zapojuje se svým otcem svým otcem Františkem Munzarem a bratrem por. Františkem Munzarem do činnosti Obrany národa v Hradci Králové.
V Obraně národa spolupracuje mimo jiné i se št. kpt. Albínem Sládkem, št.rtm. Bohuslavem Kašparem a dalšími členy obrany národa v Hradci Králové.
V únoru 1940 uniká zatčení gestapem a spolu se svým otcem a bratrem odchází do Prahy, kde žijí v ilegalitě.
Účastní se práce v odbojové skupině svého bratra Františka.
Zatčen je ve stejný den jako jeho bratr, gestapem je vězněn v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, gestapem je na něj uvalena ochranná vazba a je deportován do koncentračního tábora Flossenburg
Věznění přežil.
Pondělí 22. 2. 1943 - byli zatčeni:
Branka Václav - major - Hradec Králové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
O majoru Brankovi se mi nepodařilo zatím mnoho zjistit:
V roce 1947, v příloze Svobodného Slova, vyšlo pár článků, které se jmenovaly "Tajnosti hradeckého gestapa", autor F.Ž. v VII. pokračování uvádí, že npor. Albín Sládek měl spojení na št. kpt. Branka do Hradce Králové, které zajišťoval Václav Zeman, bratr paní Rúženy Kašparové, manželky hajného Václava Kašpara, který byl gestapem zatčen 23. února 1943.
V souvislosti s mjr. Brankou z Hradce Králové se v publikaci pana Tomáše Kašpara - Výkřik ze zapomnění na str. 98 dočteme:
" Npor. Sládek nezbytně potřeboval získat k odbojové spolupráci další vhodné osoby. Otec měl např. vyhledat majora Branku z Hradce Králové a navázat s ním kontakt za účelem spojení do Prahy. To však skončilo nezdarem, neboť mjr. Branka již při předání pozdravu od npor, Sládka ( krycím jménem Mrkvička ) spolupráci údajně odmítl."
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové.
Gestapem byl propuštěn 30. března 1943.
KAŠPAR BOHUSLAV - ŠTÁBNÍ ROTMISTR letectva - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Pan Tomáš Kašpar o svém tatínkovi, který byl vojenském pilotem, vypráví:
„V roce 1939 vznikl slovenský štát a všichni Češi se museli vrátit do své rodné obce. Tatínek tedy odešel do Českého Meziříčí, kde se narodil. Ale hned v březnu 1939 začal pracovat v odboji. Maminka byla slovenská Židovka. Byla pro něho velkou oporou.”
Pan Tomáš Kašpar se v publikaci Výkřik ze zapomnění, na str. 96, opírá o šetření Ministerstva obrany České republiky, které na základě dřívějších spisů a obsáhlého šetření zdokumentovalo, že:
„Pan Bohuslav Kašpar patřil mezi přední členy Obrany národa v Dobrušce. Spolu se svojí manželkou - paní Jolanou Kašparovou byl ve spojení s krajským vedením obrany národa v Hradci Králové.
Pan Bohuslav Kašpar spolupracoval i se Zemským vedením obrany národa. Spojení na Zemské ústředí ON vedlo přes brigádního generála Zdeňka Nováka"
„V roce 1940 gestapo zjistilo, že tu působí velká část členů Obrany národa, spousta bývalých vojáků, kteří se snaží organizovat odboj a způsobovat Němcům potíže. V tomtéž roce byla tato skupina Obrany národa gestapem prakticky zničena. Určitá část odešla do Prahy. To byla skupina Munzarů – otec Munzar a jeho dva synové‚ Josef a František, kteří potom pracovali v odboji. Tatínek s bratry Munzarovými nepřerušil spojení. Znali se již z Nitry, kde sloužili společně. V této oblasti – hlavně na Náchodsku a Rychnovsku – pracoval nadporučík Sládek, který byl v tomto odboji a až do února 1943 se skrýval po lesích. Tatínek mu zajišťoval úkryty, hlavně v tkalcovnách na Zlatém potoce.”
( převzato z: Orlického tydeníku )
Pan št.rtm. Bohuslav Kašpar sloužil před rozpadem republiky na Slovensku u 3. leteckého pluku M.R. Štefánika v Nitře. U 3. leteckého pluku zastával funkci šéfpilota 10. letky. Jako šéfpilot 10. letky zodpovídal za pilotní výcvik celé řady pilotů, z nichž mnozí dále pokračovali ve výcviku stíhacích pilotů.
10. letkou 3. leteckého pluku M.R. Štefánika v Nitře prošla celá řada pilotů, kteří ve stíhacích a bombardovacích jednotkách RAF bojovali proti Göringově Luftwaffe a podíleli se na bombardování přístavů, nádraží a průmyslových objektů v hitlerovském Německu a v nacisty okupované Evropě. V rámci leteckých jednotek Pobřežního velitelství poskytovali leteckou ochranu konvojům, které pluly ve vodách Atlantického oceánu, kde sváděli úspěšný boj s Dönitzovými ponorkami.
Životní příběh pana št.rtm. Bohuslava Kašpara ukazuje na skutečnost, že českoslovenští letci nebojovali s nacisty a fašisty jen na nebi nad Evropou, ale ti, kteří neodešli do exilu, aktivně bojovali proti nacistům v řadách domácího odboje.
V článku - Tajnosti hradeckého gestapa ( VI. pokračování - příloha Svobodného slova, r.v. 1947 ) je uvedeno:
"... Winkler, Schäfr a Fibinger poté odjeli do Dobrušky, aby zde zatknuli štábního rotmistra B. Kašpara. Winkler, Schäfr se zbraní v ruce vstoupili do bytu. Ale Kašpar nebyl přítomen, doma byla jen jeho žena. Toho využil Winkler a hrozně řval na tuto ženu a snažil se ji zastrašit. Chtěl vědět, zda v poslední době nepřišli sem nějací muži, hlavně nějaký mladý muž z Prahy, který měl u nich přenocovat. Když paní Kašparová zapírala, prohledali gestapáci byt. Pojednou byl Winkler velmi veselý a prohlásil, že našel, co hledal. Byla to fotografie mladého muže, o němž prohlašoval, že je to hledaný poručík Munzar z Prahy . ..."
V odboji dále pan Bohuslav Kašpar spolupracoval s plk. Bohdanem Hartmanem, št. kpt. Albínem sládkem, prap. Emilem Dostálem, panem Františkem Poláčkem, panem Waltrem Tesařem, panem Oldřichem Žákem, panem Josefem Lebedou, panem Václavem Kašparem, s panem Oldřichem Šrůtkem. Oldřicha Šrůtka v únoru 1943, v souvislosti s návštěvou por. Františka Munzara, požádal o obstarání krycích dokladů pro Emilii Valentovou, členku odbojové skupiny por. Munzara ...
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, s velkou pravděpodobností v policejní věznici Terezín, Berlín, Brandenburg.
Pan Bohuslav Kašpar byl souzen spolu s panem Václavem Kašparem, panem Waltrem Tesařem, panem Oldřichem Žákem a panem Josefem Lebedou ve stejném procesu.
V obžalovacím spisu Vrchního státního zastupitelství při Lidovém soudním dvoře v Berlíně z 25. července 1944 je u pana Bohumila Kašpara uvedeno, že byl gestapem zatčen večer 22. února 1943. V publikaci Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938 - 1945 je uvedeno, že pan Bohumil Kašpar byl zatčen 25. února 1943.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín, Gollnow, Berlín, Brandenburg.
7.listopadu 1944 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 15.12.1945 in memoriam panu Bohuslavu Kašparovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 14 027.
KAŠPARová Jolana - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Manželka pana Bohuslava Kašpara.
Byla zatčena gestapem spolu s manželem za činnost v protifašistickém odboji.
Gestapem byla vězněna ve věznici gestapa v Hradci Králové.
Gestapem byla na paní Jolanu Kašparovou, pro její odbojovou činnost, uvalena ochranná vazba.
Dne 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportována přes sběrný tábor do koncentračního tábora Osvětim.
V některých materiálech je uvedeno, že paní Jolana Kašparová je obětí holocaustu. Tato informace není přesná, před deportací v rámci nacistického řešení židovské otázky paní Jolanu Kašparovou uchránil zásah do seznamů osob určených k deportaci, který učinil pan Emil Dostál, čjen odbojové organizace Jitřenka, který byl zatčen gestapem 25. února 1943, přítel pana Bohuslava Kašpara.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 15.12.1945 in memoriam paní Jolaně Kašparové Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 14 028.
Štercl Antonín - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
† 10. ledna 1944 - umučen v koncentračním táboře Flossenbϋrg
Do práce v odboji se zapojil již v dubnu 1939, mimo jiné spolupracoval s Oldřichem Bartákem, který před přeložením na střední školu do Prahy vyučoval na rychnovském a dobrušťském gymnáziu.
Úterý 23. 2. 1943 - byli zatčeni:
BAŠE LADISLAV - ZÁHORNICE u opočna
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Ve svém hostinci ukrýval a živil št.kpt. Albína Sládka, Bohumila Říčaře a další odbojáře. Pan Ladislav Baše byl vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, pravděpodobně v policejní věznici Terezín a ve věznici v Drážďanech
Podle svědectví spoluvězně pana Ladislava Baše, ve věznici v Drážďanech, byl pan Ladislav Baše dne 11. října 1944 ubit na nádvoří věznice příslušníky SS. (p. Chudý, Opočenské noviny, r. 2013, č. 7, str. 5 a 6)
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil in memoriam panu Ladislavu Bašemu Československý válečný kříž 1939 dne 15.12.1945. Matriční číslo 13 595.
KAŠPAR Václav - Petrovice nad Orlicí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Manželé Kašparovi se do II. odboje zapojili krátce po okupaci naší republiky nacisty.
V hájovně poskytovali manželé Kašparovi minimálně tři roky úkryt gestapem hledaným členům odboje. V době, kdy se zapojili do odbojové práce, bylo jejich dcerce Jiřince devět let a jejímu bratranci Jirkovi, který v hájovně bydlel se svojí maminkou, paní Boženou Lochmanovou, sestrou pana Václavy Kašpara, bylo ještě o tři roky méně. Na mnohé z ukrývaných odbojářů byla gestapem vypsána i vysoká odměna, za jejich dopadení. Mimo jiné se v hájovně ukrývali: št. kpt. Albín Sládek, mjr. Josef Matohlína, štředoškolský učitel Rudolf Zíb, železničář Bohumil Říčař ...
Hájovna sloužila nejen jako úkryt pro gestapem hledané odbojáře, ale někdy od konce roku 1940 se mění v jedno z center, kde se scházelo vedení Obrany národa severovýchodních Čech - Národního odboje - Jitřenka v čele s velícím důstojníkem Národního odboje - Jitřenky št. kpt. Albínem Sládkem, kam docházel mimo jiné i blízký spolupracovník št. kpt. Albína Sládka Bohumil Říčař, který je od roku 1942 i čelným představitrlem ilegální KSČ v královéhradeckém kraji.
Spojení s centrem velení v hájovně a centrem pro spojení, které bylo v Novákových garážích v Hradci Králové zajišťovala vedoucí tohoto centra paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka, paní Anna Slezáková - Inka a mjr. letectva Václav Snítil.
Pan Václav Zeman, švagr pana Václava Kašpara zajišťoval spojení do Hradce králové na mjr. Branku, který měl napojení na vedení Obran nároa v Praze.
Pan Václav Kašpar se podílel na schánění a ukrývání zbraní (více v článku Viléma Kejzlara - Zbraně pro domácí odboj). Zbraně byly ukryty i v hájovně. Našli je stavební dělníci, kteří prováděli koncem sedmdesátých let minulého století rekonstrukci hájovny. Zbraně byly ukryty v důmyslné skrýši pod dřevěným obložením. Je možné, že pan Václav Kašpar zajišťoval i úkryt pro vysílačku.
Pan Václav Kašpar od konce roku 1942 často doprovázel št. kpt. na setkáních s představiteli jednotlivých odbojových skupin na Náchodsku.
Pan Václav Kašpar byl v přímém spojení s odbojáři na Královéhradecku, na Náchodsku a prostřednictvím pana Oldřicha Žáka z Náchoda, se členy odbojové organizace na Solnicku ( viz dopis Antonína Ehla ). Přes pana Josefa Fialu je ve spojení s členy komunistického odboje na Týnišťsku. Je pravděpodobné, že byl ve spojení i s odbojáři na Kostelecku a Vamberecku.
Pan Václav Kašpar byl vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín, Praha - Pankrác, Kladno, Gollnow, Berlín a Brandenburg
Spolu s panem Václavem Kašparem byli obžalováni a souzeni - pan Waltr Tesař z Náchoda, pan Oldřich Žák z Náchoda, pan Josef Lebeda z Náchoda a pan Bohuslav Kašpar z Dobrušky.
7.listopadu 1944 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti - pan Václav Kašpar z Petrovic nad Orlicí, pan Waltr Tesař z Náchoda, pan Oldřich Žák z Náchoda, pan Josef Lebeda z Náchoda a pan Bohuslav Kašpar z Dobrušky.Všichni byli i ve stejný den popraveni, tím dnem bylo pondělí 15. ledna 1945.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš udělil 16. září 1945 in memoriam svob. Václavu Kašparovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 8078
KAŠPAROVÁ Růžena - PETROVICe NAD ORLICÍ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolu se svým manželem ukrývala a živila gestapem hledané pracovníky odboje, při reorganizaci Obrany národa v severovýchodních Čechách, kterou od konce roku 1940 provádí št. kpr. Albín Sládek přebírá i část odpovědnosti na fungování centra velení, které v hájovně fungovalo.
Paní Růžena Kašparová, byla blízkou spolupracovnicí št. kpt. Albína Sládka, Bohumila Říčaře, čelního představitele ilegální KSČ královéhradeckého kraje, paní Žofie Šnajdrové - Jitřenky, paní Anny Slezákové - Inny, mjr. letectva Václava Snítila.
Po zatčení gestapem byla vězněna do 17 dubna 1943 ve věznici gestapa v Hradci Králové.
Gestapem byla na paní Růženu Kašparovou uvalena ochranná vazba a 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportována do policejní věznice Terezín - Malá pevnost.
Z policejní věznice Terezín - Malá pevnost je 22. dubna 1943 odeslána, spolu se svými přítelkyněmi Annou Slezákovou - Inkou a Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou, transportem do koncentračního tábora Osvětim - viz svědectví paní Marie Šustrové
Klenčík Oldřich - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem byl zatčen pro protiněmeckou činnost a shromažďování a ukrývání zbraní. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Budyšín a Drážďany
U Lidového soudu v Drážďanech byl souzen spolu s Oldřichem Šrůtkem, Aloisem Šenkýřem, Františkem Šrámkem, Josefem Pultarem.
Lidovým soudem v Drážďanech byl 20. května 1944 odsouzen k trestu smrti.
ŘÍČAŘ Miroslav - Plotiště nad Labem
Odboj KSČ
Miroslav Říčař pomáhá nejprve svému svému otci - Bohumilu Říčařoví, poté co odešel do ilegality s obstaráváním peněz a věcí denní potřeby, ktré mu předává na předem dohodnutých schůzkách. Pravděpodobně od konce roku 1941 je svým otcem stále více zapojován do odbojové činnosti a je pravděpodobné, že tato jeho činnost nejprve souvisí s rozmnožováním a roznáškou ilegálních tiskovin.
Ilegální tiskoviny tiskl před odchodem do ilegality v srpnu 1940 pravděpodobně i pan Bohumil Říčař. Je pravděpodobné, že je tiskl někde u sebe doma na válečkovém cyklostylu. Je velmi pravděpodobné, že před odchodem do ilegality pan Bohumil Říčař odnáší veškeré zařízení na výrobu ilegálních tiskovin ze svého bydliště a že toto vybavení předává panu Jiřímu Rýdelovi - členu ilegální organizace železničářů Nádraží, s nímž pan Bohumil Říčař - vlakvedoucí, před odchodem do ilegality v odboji spolupracoval. Pan Miroslav Říčař je ve spojení nejen s panem Jiřím Rýdelem, ale i s dalšími odbojáři z organizece Nádraží - panem Hrubým a panem Tichým. Je pravděpodobné, že s nimi i tiskl ilegální tiskoviny, které pak rozšiřoval.
V protokolu sepsaném kriminálním sekretářem Hankem na gestapu v Hradci Králové dne 6. května 1943, pan Josef Dubec uvádí:
" ... Cca od října 1942 prověřoval Říčař junior možnost našeho setkání s jeho otcem, informoval mě, že byl jeho otcem požádán o účast na velmi důležité schůzce.
Pak jsme spolu jeli na jízdních kolech na dohodnuté jednání k Jaroměři. Na křižovatce do Lázní Velichovky na nás čekal Řičař senior a s ním nám zcela neznámý člověk.
Šli jsme trochu mimo a Říčař senior nám představil neznámého jako funkcionáře KSČ, který patří ve struktuře KSČ k jejímu vedení. Funkcionářem KSČ je – Formánek.
Pan Miroslav Říčař zemřel v pozdních večerních hodinách 23. února 1943 na následky střelného zranění za dosud neobjasněných okolností, cca 50 m od branky plotu u hájovny, kde bydleli manželé Kašparovi
Podle jedné verze byl Miroslav Říčař zastřelen protektorátním četníkem, buď karabinou Mannlincher M.1890 nebo M.1895, kterou bylo protektorátní četnictvo vyzbrojeno - tuto verzi vyvrací Mgr. Mazúch, který dokládá, že četníci, kteří prováděli střežení hájovny dne 23.2.1943 byli ozbrojeni jen krátkými palnými zbraněmi ráže 9 mm.
Další verze uvádí, že se pan Miroslav Říčař zastřelil sám. Zde je nutné doplnit - v protokolu, který sepsal na gestapu v Hradci Králové dne 6. května 1943 kriminální komisař Hanke, pan Josef Dubec uvádí, že mu není známo, že by pan Miroslav Říčař nějakou střelnou zbraň vlastnil.
Nelze vyloučit ani variantu, že pan Miroslav Říčař byl u hájovny ve Velkých Petrovicích chladnokrevně zavražděn gestapáky, kteří před příchodem Miroslava Říčaře přijeli z Hradce Králové k hájovně a znovu zajistili prostor kolem hájovny.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš udělil 8. června 1946 in memoriam panu Miroslavu Říčařovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 28 737.
ŘÍČAŘOVÁ Anna - PLOTIŠTĚ NAD LABEM
Gestapem byla vězněna ve věznici v Hradci Králové.
Po třech týdnech propuštěna pro vážnou srdeční chorobu.
Šmída Josef - ZÁHORNICE U OPOČNA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Nevlastní bratr pana, Baše, údajně byl zatčen spolu panem Bašem a nemocnou matkou pana Baše (svědecky doloženo p. Chudým, Opočenské noviny č.7, 2013)
Šrůtek OLDŘICH - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracovník št. kpt. Albína Sládka, kterého v létě 1942 seznámil s Josefem Lebedou z Náchoda. Tím byl dán podnět ke vzniku odbojové skupiny v Náchodě a v Babí. (Živého mne nedostanou! - Jan Brunclík, str. 22)
Gestapem byl zatčen ráno 23. února 1943 pro protiněmeckou činnost a shromažďování a ukrývání zbraní. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Budyšín a Drážďany
U Lidového soudu v Drážďanech byl souzen spolu s Oldřichem Klenčíkem, Aloisem Šenkýřem, Františkem Šrámkem, Josefem Pultarem.
Lidovým soudem v Drážďanech byl 20. května 1944 odsouzen k trestu smrti.
V některých publikacích je uvedeno, že pan Šrůtek byl popraven v Praze, v seznamu popravených v publikaci "Žaluji Pankráská kalvárie" jsem jméno pana Šrůtka nenašel, je pravděpodobné,že byl popraven spolu s panem Klenčíkem v Drážďanech.
VOLTR ALOIS - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Pan Alois Voltr spolupracoval v odboji se št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem.
Podle tvrzení v knize: Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938-1945, pan Alois Voltr sestavil vysílačku. V této publikaci je dále uvedeno, že byl gestapem zatčen 23. února 1943.
V publikaci Živého mne nedostanou - Jan Brunclík, nalezneme na str. 24 část výpovědi gestapáka Hankeho, který uvedl, že pan Alois Voltr byl zatčen ráno 23. února 1943 spolu s panem Oldřichem Šrutkem. Na str. 78, ale Jan Brunclík uvádí, že pan Alois Voltr byl zatčen 22. února 1943.
V publikaci - Výkřik ze zapomnění - pan Tomáš Kašpar uvádí, že pan Alois Voltr předal jeho otci, št. rtm. letectva Bohuslavu Kašparovy, součástky na výrobu dvou vysílaček.
Jedna sada součástek byla předána v Praze št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem poručíku Munzarovi a druhá měla být určena pro odbojovou organizaci Jitřenka št. kpt. Albína Sládka.
Poručík Josef Munzar je členem odbojové organizace št. kpt. Františka Munzara. Tato odbojová organizace udržuje prostřednictvím št. rtm. letectva Bohuslava Kašpara spojení s odbojovou organizací Národní odboj – Jitřenka št. kpt. Albína Sládka. Dále má napojení na odbojovou organizaci npor. Matějovského, na členy YMCA a přes ně na Prof. Krajinu a také na vysílačku s krycím jménem Vančura.
Št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar, dle tvrzení jeho syna pana Tomáše Kašpara, požádal pana Aloise Voltra o sestavení vysílačky pro Albínem Sládkem vedenou odbojovou organizaci. Pan Alois Voltr toto údajně odmítl.
O vysílačce, kterou měl sestavit pan Alois Voltr, ze součástek, které jak je doloženo obstaral, se dozvídáme i z jiných pramenů. O vysílačce píše v knize: Pankrác – Terezín, malá pevnost spoluvězeň hajného Václava Kašpara, blízkého spolupracovníka št. kpt. Albína Sládka, pan Antonín Macht. Hajný Václav Kašpar měl Antonínu Machtovi, s nímž byl vězněn na cele č.5 v policejní věznici Terezín, malá pevnost, že ukrýval vysílačku.
Gestapem je na pana Aloise Voltra uvalena ochranná vazba, z věznice královéhradeckého gestapa je deportován do koncentračního tábora Osvětim a odtud do koncentračního tábora Buchenwald.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 15.12.1945 in memoriam panu Aloisovi Voltrovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 14 882.
ZEMAN Václav - Petrovice nad orlicí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Bratr paní Růženy Kašparové, bydlel s manželi Kašparovými v hájovně v Petrovicích nad Orlicí. Účastnil se se svým švagrem, se svou sestrou, št.kpt. Albínem Sládkem, Bohumilem Říčařem, Inkou Slezákovou, Žofií Šnajdrovou, mjr. Václavem Snítilem a dalšími odbojáři odbojové činnosti.
Pan Václav Zeman byl velmi blízkým spolupracovníkem št.kpt. Albína Sládka, Bohumila Říčaře, Žofie Šnajdrové - Jitřenky, Anny Slezákové - Inky, mjr. letectva Václava Snítila ....
Zajišťoval spojení z hájovny ve Velkých Petrovicích - místa velení Národního odboje - Jitřenka do Hradce Králové na mjr. Václava Branku, který měl spojení na velení Obrany národa v Praze.
Gestapem byla na pana Václava Zemana uvalena ochranná vazba, 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportován do policejní věznice Terezín, odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim. Z Osvětimi je deportován do koncentračního tábora Dora.
Naposledy byl viděn živý v Doře 1.4.1945 spoluvězněm a přítelem Jaroslavem Jandou.
Středa 24.2.1943 - byli zatčeni:
Arnošt Jiří - štábní kapitán - PRaha
OBRANA NÁRODA
Odbojová činnost št. kpt. Arnošta je spjata s činností Obrany národa v severovýchodních Čechách
Lidovým soudem v Norimberku byl odsouzen k trestu smrti
BOURA JINDŘICH - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
HOLEC JOSEF - NÁCHOD
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny v Náchodě, kterou vedl záložní důstojník Waltr Tesař, který byl ve spojení se št.kpt. Albínem Sládkem.
Členy skupiny byli: Waltr Tesař, Josef Jandura, Josef Honců, Josef Lebeda, Stanislav Macháně, Oldřich Žák.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
HONCŮ JOSEF - PŘEPYCHY
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny v Náchodě, kterou vedl záložní důstojník Waltr Tesař, který byl ve spojení se št.kpt. Albínem Sládkem.
Členy skupiny byli: Waltr Tesař, Josef Jandura, Josef Holec, Josef Lebeda, Stanislav Macháně, Oldřich Žák.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
Gestapem na pana Josefa Honců byla uvalena ochranná vazba. Pravděpodobně 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportován do policejní věznice Terezín, odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim. Z Osvětimi je deportován na podzim 1943 do koncentračního tábora Buchenwald a odtud do koncentračního tábora Dora.
V Osvětimi mu zemřel v náručí člen odbojové skupina z Hronova - pan Hynek Kohl. Odbojová skupina, jejímž členem byl pan Hynek Kohl, byla v kontaktu se št. kpt. Albínem Sládkem.
Po válce pan Josef Honců uvedl následující:
Jandura Josef - Náchod
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny v Náchodě, kterou vedl záložní důstojník Waltr Tesař, který byl ve spojení se št.kpt. Albínem Sládkem.
Členy skupiny byli: Waltr Tesař, Josef Holec, Josef Honců, Josef Lebeda, Stanislav Macháně, Oldřich Žák.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
Kohl Hynek - Hronov
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Po okupaci republiky začal spolupracovat s odbojovou skupinou učitelů - Václav Dusík, Alba Nováková a Bohumil Šindler. Posléze se k nim připojili Václav Brandejs, František Kotík, Bedřich Světlík, Jan Slánský a Josef Jirásek - starosta města.
Odbojová skupina byla napojena přes paní Albu Novákovou na krajské vedení Obrany národa v Hradci Králové. Po likvidaci krajského vedení Obrany národa je tato skupina napojena na št. kpt. Albína Sládka.
Št. kpt. Albín Sládek několikrát u pana Hynka Kohla přespal. V textu "Tajnosti hradeckého gestapa", Svobodné slovo, rok vydání 1947, VI. pokračování, je uvedeno, že za panem Kholem dojížděl do Hronova i hajný Václav Kašpar.
V publikaci: "Aby se nezapomnělo ..." - Václav Sádlo, str.146,je uvedeno, že pan Hynek Kohl:
" ... když začal tušit zatčení, dal svému synovi během jedné procházky neurčitými náznaky najevo, že v jeho zaměstnání i životě dojde v dohledné době ke změně."
Gestapem byl zatčen v podvečer, 24. února 1943. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín.
Na pana Hynka Kohla byla gestapem uvalena ochranná vazba a 23, dubna 1943 byl transportem deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde byl nacisty umučen.
kROŠ JOSEF - dOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Lebeda Josef - Náchod
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
V létě 1942 navštívil Šrůtek Josefa Lebedu o existenci organizace usilující o obnovu Československé republiky. Za krátký čas jej seznámil s A. Sládkem. Ten Lebedu informoval o cílech organizace a po jeho souhlasu se spoluprací jej pověřil získáváním nových členů. ... Skupina v Babí, jejichž schůzek se A. Sládek účastnil, byla ve složení: Waltr Tesař (důstojník v záloze), kterého Sládek pověřil vedením organizace v Náchodě, Josef Holec, Josef Honců, Josef Jandura, Josef Lebeda, Stanislav Macháně, Oldřich Žák (spojka k dalším skupinám) a Josef Bernard. Se skupinou, přes Josefa Bernarda, spolupracovali i vrchní strážmistr z Náchoda František Šnobl a Emil Belda.
Člen odbojové skupiny v Náchodě, kterou vedl záložní důstojník Waltr Tesař.
Členy skupiny byli: Waltr Tesař, Josef Jandura, Josef Holec, Josef Honců, Stanislav Macháně, Oldřich Žák.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
Gestapem je vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Gollow, Berlín, Brandemburg.
7.listopadu 1944 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti
MACHÁNĚ STANISLAV - NÁCHOD
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny v Náchodě, kterou vedl záložní důstojník Waltr Tesař, který byl ve spojení se št.kpt. Albínem Sládkem.
Členy skupiny byli: Waltr Tesař, Josef Holec, Josef Honců, Josef Jandura, Josef Lebeda, Oldřich Žák.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
Nováková Albína - Hronov
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Ředitelka hronovské školy - Albína Nováková se do odboje proti okupantům zapojuje již v roce 1939 spolu s panem Bohumilem Šindlerem, ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy v Hronově a Václavem Dusíkem, odborným učitelem zakládají tajný kroužek s názvem Mafie.
Na konci léta 1939 navazuje pan Václav Dusík spojení hronovské skupiny - Mafie s organizací Obrana národa v Hradci Králové.
Hronovská skupina se rozrůstá o další členy: Václava Brandejse, Františka Kotíka, Bedřicha Světlíka, Jana Slánského, Josefa Jiráska, Hynka Kohla, Květu Endlerovou.
Paní Albína Nováková společně s paní Květou Endlerovou zajišťuje spojení mezi hronovskými odbojáři a organizací Obrana národa v Hradci Králové, konkrétně s paní Annou Slezákovou - Inkou, ktrá je i pokladnicí odbojové skupiny, která vybírá od členů skupiny dobrovolné příspěvky, které byly určeny na podporu rodin zatčených odbojářů.
Po zatýkání v řadách členů krajského vedení obrany národa v Hradci Králové se tato odbojová skupina napojuje na št. kpt. Albína Sládka, člena krajského vedení obrany národa, který zatčení gestapem unikl a od mjr. Matohlíny převzal velení Obrany národa severovýchodních Čech.
I v št. kpt. Albínem Sládkem vytvářené odbojové organizaci Národní odboj, která využívá a aktivizuje gestapem neponičené části organizace ON, které byly vybudovány v průběhu roku 1939, zajišťuje spojení s Hradcem Králové, kde je ve spojení s paní Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou a paní Annou Slezákovou - Inkou.
Po zatčení gestapem byla vězněna do 17 dubna 1943 ve věznici gestapa v Hradci Králové.
Gestapem byla na paní Albínu Novákovou uvalena ochranná vazba a 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportována do policejní věznice Terezín - Malá pevnost.
Z policejní věznice Terezín - Malá pevnost je 22. dubna 1943 odeslána transportem do koncentračního tábora Osvětim.
O paní učitelce Albíně Novákové naleznete zmínku v dopsu paní Marie Šturmové, který paní Šturmová psala mamince paní Anny Slezákové - Inky ...
OTČENÁŠEK Alois - Přepychy
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval se št. kpt. Albínem Sládkem a Bohumilem Říčařem, kterým poskytoval i úkryt, ukrýval i zbraně.
Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové.
Gestapem je z věznice v Hradci Králové propuštěn 7. srpna 1943:
"Ze zdravotních důvodů ( zánět pohrudnice, nalomená žebra ) byl z vězení propuštěn. Na astmatické onemocnění se léčil až do smrti."
( str. 241; Věznění, propuštění a osvobození občané okresu Rychnov n.Kn. )
Poznámka: V článku uveřejněném ve Svobodném slově z roce 1947, Tajnosti hradeckého gestapa, VI. pokračování se dozvíme:
- Pan Ladislav Baše ze Záhornice byl zatčen gestapem 23. února 1943 po 7. hodině ranní, pan Václav Kašpar cca o 9 hodin později
- Pan Ladislav Baše ukrýval št. kpt. Albína Sládka i Bohumila Říčaře - 11. října 1944 je popraven ve věznici v Drážďanech
- Pan Václav Kašpar ukrýval št. kpt. Albína Sládka i Bohumila Říčaře - 15. ledna 1945 je popraven ve věznici Brandemburg
- Pan Alois Otčenášek ukrýval št. kpt. Albína Sládka i Bohumila Říčaře - gestapem propuštěn 7. srpna 1943
Přes značné zdravotní poříže se Alois Otčenášek dožil nejen konce války.
STRNAD josef - dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Státní zaměstnanec v Dobrušce.
Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové. Hradeckým gestapem je na něj uvalena nucená vazba. Osvobozen je v koncentračním táboře Buchenwald
Věznění přežil, osvobozen byl 11. dubna 1945.
Tesař Waltr - NÁCHOD
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny v Náchodě, byl ve spojení se št.kpt. Albínem Sládkem a hajným Václavem Kašparem. Se št.kpt. Albínem Sládkem spolupracoval s nimi již od poloviny roku 1940.
Poslední návštěva št. kpt. Albína Sládka u Waltra Tesaře se uskutečnila v Náchodě 6. a 7. února 1943.
Členy skupiny byli: Josef Jandura, Josef Holec, Josef Honců, Josef Lebeda, Stanislav Macháně, Oldřich Žák.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
Gestapem je vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Gollow, Berlín, Brandemburg.
7.listopadu 1944 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti
Žák Oldřich - NÁCHOD
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny v Náchodě, kterou vedl záložní důstojník Waltr Tesař, který byl spolu s Oldřichem Žákem ve spojení se št.kpt. Albínem Sládkem a Václavem Kašparem.
Členy skupiny byli: Waltr Tesař, Josef Jandura, Josef Holec, Josef Honců, Josef Lebeda, Stanislav Macháně.
Skupina rozšiřovala a částečně zhotovovala ilegální tiskoviny, podílela se na získávání a ukrývání zbraní a výbušnin.
Gestapem je vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Gollow, Berlín, Brandemburg.
7.listopadu 1944 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti.
Čtvrtek 25.2.1943 - byli zatčeni:
BOHATA Jaroslav - opočno
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Vrchní četnický strážmistr
Byl zapojen do odbojové skupiny se št.kpt. Albínem Sládkem
Gestapem je na pana Jaroslava Bohatu uvalena ochranná vazba, 17. dubna 1943 je deportován do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim, odtud je deportován do koncentračního tábora Buchenwald.
Věznění přežil, osvobozen byl 5. dubna 1945.
DOSTÁL EMIL - praporčík - DOBRUŠKa
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval se št.rtm. Bohuslavem Kašparem, plk. Bohdanem Hartmanem a dalšími odbojáři z Obrany národa.
Na úřadě protektorátní správy, kde pracoval, mimo jiné získával orazítkované tisky včetně nevyplněných občanských průkazů, které byly spolu s domovskými listy ( domovské listy pro odbojáře hledané gestapem vystavoval například starosta Josef Macháček z Rosic ) potřebné k legalizaci odbojářů, kteří žili v ilegalitě. Takto vytvořené doklady totožnosti byly tak dokonalé, že umožnily odbojářům, kteří žili v ilegalitě, se legalizovat až do té míry, že jim byly vydávány přídělové lístky.
Gestapem je na pana Emila Dostála uvalena ochranná vazba, z věznice královéhradeckého gestapa je deportován do koncentračního tábora Osvětim
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 15.12.1945 in memoriam panu Emilu Dostálovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 13 758.
KURTZWEIL JOSEF - DOBRUŠKa
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
V knize Pankrác – Terezín – Malá pevnost, 1946; Praha. Profesor Macht, spoluvězeň pana Václava Kašpara v Terezíně - Malé pevnosti, uvádí, že ho pan Václav Kašpar v Terezíně seznámil se svým velmi dobrým přítelem, jednonohým trafikantem z Dobrušky - Kurtzweilem, který měl v Terezíně Malé pevnosti uvězněného syna Josefa. Pan Josef Kurtzweil věznění přežil.
Syn pana Kurtzweila, Josef Kurtzweil ml., byl zatčen 23. dubna v Dobrušce, popraven byl 13. září 1944 v Drážďanech
Pan Josef Kurtzweil st. byl vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici v Terezíně, odsouzen byl Lidovým soudem v Litoměřicích a odtud byl převezen do věznice v Gollnowě
Věznění přežil
SLEZÁKOVÁ ANNA - INKA - HRADeC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Pracuje v odbojové organizaci Sokolů, kterou vede učitel Rudolf Zíb a která se stává součástí Obrany národa na Královéhradecku.
Po první vlně zatýkání organizuje spolu s Žofií Šnajdrovou, Františkem Cimrem, Ludmilou Doležalovou sbírku na podporu rodin zatčených odbojářů.
Paní Anna Slezáková - Inka zajišťovala mimo jiné i spojení mezi odbojáři ukrývanými v hájovně u manželů Kašparových a odbojáři v Hradci Králové, podle svědectví dcery paní Anny Říčařové, navšťěvovala i její maminku v Plotišti nad Labem, je pravděpodobné, že spolupracovala i s bratrem Anny Říčařové - Josefem Dubcem, více je uvedeno v medailonku její přítelkyně a odbojové spolupracovnice paní Žofie Šnajdrové - Jitřenky. Spolu s Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou zajišťuje i spojení na Náchodsko, které je organizováno ve spolupráci s paní Albínou Novákovou, ředitelkou hronovské školy.
Po zatčení gestapem a skončení jejího vyšetřování byla gestapem na paní annu Slezákovou - Inku uvalena ochranná vazba. Dne 17. dubna 1943 je deportována z věznice gestapa v Hradci Králové do policejní věznice Terezín - Malá pevnost a odtud 22. dubna 1943 odjíždí, spolu se svými přítelkyněmi Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou a Růženou Kašparovou, transportem do koncentračního tábora Osvětim- viz svědectví paní Marie Šustrové.
Před transportem z věznice gestapa do policejní věznice Terezín píše paní Anna - Ina Slezáková tyto řádky:
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 17.6.1946 in memoriam paní Anně Slezákové Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 28 229.
Tak jak paní Anna - Ina Slezáková s oblibou používala jméno Ina, tak se stejnou oblibou používala i pozdrav: "NA zdar!".
SNÍTIL VÁCLAV - MAJOR - HRADeC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval s plk. Petrem Novákem, mjr. Josefem Matohlínou, mjr. Janem Peterou, št.kpt. Albínem Sládkem, Bohumilem Říčařem, Inkou Slezákovou, Žofií Šnajdrovou a dalšími. Zajišťoval spojení mezi Hradcem Králové a manželi Kašparovými v hájovně v Petrovicích nad Orlicí - více v medailonku paní Žofie Šnajdrové.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín, v káznici v Gollnowě a v Hannoveru.
Byl odsouzen k několika letům Káznice
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 16.2.1946 in memoriam mjr.Václavu Snítilovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 15 0736.
SNÍTILová Miluše - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Manželka mjr. Václava Snítila
Vězněna byla ve věznici gestapa v Hradci Králové. Hradecké gestapo na ni uvalilo ochranou vazbu, která byla realizována v zatím nezjištěném koncentračním táboře. S největší pravděpodobností byla paní Snítilová 17.4.1943 deportována do policejní věznice Terezín a odtud 22. 4 1943 do Osvětimi.
Věznění přežila
ŠNAJDROVÁ ŽOFIE - JITŘENKA - HRADeC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem je na paní Žofii Šnajdrovou - Jitřenku uvalena ochranná vazba, 17. dubna 1943 je deportována do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí, spolu se svými přítelkyněmi Žofií Šnajdrovou - Jitřenkou a Růženou Kašparovou, transportem do koncentračního tábora Osvětim- viz svědectví paní Marie Šustrové.
Paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka zajišťovala činnost zpravodajského ústředí, které bylo podřízeno velení ON severováchodních Čech, které bylo dislokováno v Novákových garážích v Hradci Králové, kam přicházely spojky z celé oblasti, která spadala do působnosti tohoto velení. Dále spolu se svojí přítelkyní a spolupracovnicí v odboji Annou Slezákovou - Inkou a mjr. letectva Václavem Snítilem zajišťovala předávání zpráv velení ON oblasti severovýchodních Čech, kterí se scházelo v hájovně u manželů Kašparových, možná i v hostinci v Záhornici u pana Bašeho ...
Podle svědectví dcery paní Anny Říčařové, navštěvovala i její maminku v Plotištih nad Labem, je pravděpodobné, že spolupracovala i s Josefem Dubcem, že zprostředkovávala předávání zpráv pro ilegální vedení KSČ na Náchodsko, pro b. Říčaře, když pobýval u manželů Kašparových v hájovně v Petrovicích.
Jednou ze spojek, o kterých se zmiňuje pan František Cimr v textu svého dopisu, která udržovala prostřednictvím Žofie Šnajdrové - Jitřenky a Anny Slezákové - Inky spojení s Náchodskem byla paní Albína Nováková, ředitelka hronovské školy, spolu s ní zajiŠŤovala spojení na Náchodsko i paní Květa Endlerová.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 17.6.1946 in memoriam paní Žofii Šnajdrové Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 28 230.
VACEK FRANTIŠEK - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval s Ladislavem Bašem, Františkem Poláčkem, Vojtěchem Všetečkou, št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem a dalšími.
Pracoval na politické expozituře spolu se št. rtm. Bohuslavem Kašparem a Oldřichem Machem v Opočně. Podílel se na obstarávání dokladů pro gestapem hledané osoby.
Gestapem je na pana Františka Vacka uvalena ochranná vazba, pravděpodobně 17. dubna 1943 je deportována do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim. Z Osvětimi je deportován do Buchenwaldu a do koncentračního tábora Dora.
Věznění přežil, osvobozen byl 11. dubna 1945
VŠETEČKA VOJTĚCH - SEMECHNICE
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zapojen do odbojové skupiny, kterou vedl št.kpt. Albín Sládek.
Gestapem je na pana Vojtěcha Všetečku uvalena ochranná vazba, pravděpodobně 17. dubna 1943 je deportována do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim. Z Osvětimi je deportován do Buchenwaldu a do koncentračního tábora Sachsenhausen, odkud je deportován do Dory.
Věznění přežil, osvobozen byl 28. dubna 1945
Pátek 26. 2. 1943 - byli zatčeni:
CIMR Josef - Podbřezí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zatčen v souvislosti se zatýkací akcí, při které byl zavražděn gestapem št.kpt. Albín Sládek.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci králové.
Propuštěn byl koncem srpna 1943.
ČTRVRTEČKA Bohuslav - BYSTRÉ, ČÁST DOLY
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zatčen v souvislosti se zatýkací akcí, při které byl zavražděn gestapem št.kpt. Albín Sládek.
Gestapem je na pana Bohuslava Čtvrtečku uvalena ochranná vazba, pravděpodobně je 17. dubna 1943 deportován do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim, odtud je deportován do koncentračního tábora Buchenwald a odtud je dále deportován do koncentračního tábora Dora, odkud je 5. dubna 1945 deportován do koncentračního tábora Bergen -Belsen.
Osvobozen byl 15. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belzen
ČTVRTEČKOVÁ ANNA - BYSTRÉ, ČÁST DOLY
Byla zatčena v souvislosti se zatýkací akcí, při které byl zavražděn gestapem št.kpt. Albín Sládek.
Gestapu se nepodařilo prokázat, že byla zapojena do odbojové činnosti se svým synem Bohuslavem Čtrvrtečkou, ani že by se kdy setkávala se št.kpt. Albínem Sládkem a nebo s jinými pracovníky odboje.
Gestapem byla vězněna ve věznici v Hradci Králové.
Gestapem byla propuštěna 9.dubna 1943.
DUBEC JOSEF - PLOTIŠTĚ NAD LABEM
Odboj KSČ
Spolupracoval se svým švagrem Bohumilem Říčařem, s Josefem Formánkem - krajským sekretářem KSČ, je pravděpodobné, že zde bylo spojení na Annu Slezákovou - Inku a Žofií Šnajdrovou - Jitřenku.
Pan Josef Dubec převzal v době před odchodem pana Bohmila Říčaře do ilegality, od něj do úschovy, 25 kg dynamitu a balík s kulometnými hlavněmi. Vše ukryl u sebe v domě, do garáže. Na podzim roku 1942 vzal 5 kg dynamitu z těchto 25 kg a odvezl je panu Bohumilu Říčařovi. Dalších 5 kg pro Bohumila Říčaře vzal z tohoto uschovaného dynamitu, podle tvrzení Josefa Dubce, zaprotokolovaného gestapem,syn Bohumila Říčaře pan Miroslav Říčař.
V říjnu 1942 je pan Josef Dubec spolu s panem Miroslavem Říčařem přijat panem Josefem Formánkem za přítomnosti pana Bohumila Říčaře, na schůzce, kam dojeli jako obvykle na kolech, která se konala na křižovatce do lázní Velichovek nedaleko Jaroměře, do ilegální KSČ. Nedlouho na to je pan Josef Dubec pověřen Josefem Formánkem organizací a vedením ilegální KSČ v Hradci Králové.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín, v Budišíně a ve věznici v Drážďanech.
18.5.1944 byl Lidovým soudem v Drážďanech odsouzen k trestu smrti.
KUČERA Jan - důstojník - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem je vězněn ve věznici v Hradci Králové, nebylo zjištěno, zda na něj byla uvalena ochranná vazba nebo byl souzen.
Věznění přežil.
POLÁČEK František - Dobré
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval se št.rtm. Bohumilem Kašparem, se št.kpt. Albínem Sládkem, který se u něj často ukrýval, přechovával zbraně, podílel se spolu s Aloisem Voltrem z Dobrušky na pořízení a činnosti vysílačky.
Gestapem je na pana Bohuslava Čtvrtečku uvalena ochranná vazba, pravděpodobně je 17. dubna 1943 deportován do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim, odtud je deportován do koncentračního tábora Buchenwald, dále je deportován do koncentračního tábora Dora.
Věznění přežil, osvobozen byl 11. dubna 1945.
SLÁDEK ALBÍN - ŠTÁBNÍ KAPITÁN - HRADeC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Št. kpt. Albín Sládek se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa ihned při jejím vzniku.
Ve vznikajícím Krajském vojenském velitelství Obrany národa v Hradci králové, jehož velícím důstojníkem je plk. Petr Novák a náčelníkem štábu mjr. Jan Petera je zařazen na pozici důstojníka štábu Krajského vojenského velení ON Hradec Králové, je ustanoven velitelem zvláštní skupiny.
V souvislosti s rozsáhlou zatýkací akcí v únoru 1940, kterou se gestapo snaží zlikvidovat ON v severovýchodních Čechách, odchází št.kpt. Albín Sládek, mjr. JanPetera, mjr. Josef Matohlína - důstojník štábu Krajského vojenského velení ON Hradec Králová a velící důstojník Okresního vojenského velitelství Obrany národa v Hradci Králové do ilegality.
Koncem května 1940 odchází št.kpt. Albín Sládek do Prahy. zde je pověřen novým zemským velením Obrany národa - Čechy, aby obnovil činnost Obrany národa v severovýchodních Čechách. která již nemá být organizována plošně v masovém měřítku, ale s přísným důrazem na konspiraci s cílem vytvořit podmínky pro aktivní činnost jednotlivých skupin při získávání zpravodajsky cenných informací a jejich přípravy na akce, jejichž cílem bude ochromování železniční a silniční dopravy, vedení silové energie a telefonního a telegrafního spojení - krátkodobé a střednědobé cíle. Z hlediska dlouhodobých cílů je to příprava těchto skupin k převzetí moci a úřadů v oblasti jejich působení v období národního povstání, jehož vzplanutí je předpokládáno těsně před osvobozením Čech a Moravy od nacistů. Mimo jiné má tento postup zabránit převzetí moci komunistům na tomto území.
V polovině září 1940 se vrací zpět do severovýchodních Čech a až do konce svého života zde plní úkol, který obdržel od zemského velení Obrany národa - Čechy.
Ve své odbojové práci spolupracuje s plk. Novákem, pplk. Šrámkem, mjr. Matohlínou, mjr. Peterou, mjr. Snítilem, rtm. Jelínkem, št.rtm. Bohuslavem Kašparem, panem Ehlem, panem Drašnerem, panem Bohumilem Říčařem, panem Bašem, farářem Opočenským, paní Slezákovou, paní Šnajdrovou, manželi Kašparovými, panem Zemanem, panem starostou Macháčkem a dalšími osobnostmi.
U mjr. Petery se shromažďovaly zpravodajsky cenné informace - vojenského, hospodářského a politického charakteru, z celého královéhradeckého kraje. Mjr. Petera je buď tyto zpravodajsky cenné zprávy vozil přes Itálii, Španělsko do Paříže a nebo je předával prostřednictvím pplk. Balabána a pplk. Mašína k odeslání v depeši pražskou ilegální vysílačkou.
Št. kpt. Albín Sládek přebírá po mjr. Matohlínovi velení Obrany národa pro severovýchodní Čechy .
Organizačně a materiálně v součinnosti s Bohumilem Říčařem a Josefem Formánkem připravuje organizaci, které velí, na přechod k sabotážním a diversním akcím. Pan František Šnobl - vrchní četnický strážmistr z Náchoda po válce uvedl, že odbojová organizace pod vedením št. kpt. Albína Sládka připravovala diverzní akce na železnici a silnicích, na telefonních a telegrafních vedeních.
26. února 1943 byl zavražděn gestapáky, kteří vrazili do místnosti kde spal a z bezprostřední blízkosti na št.kpt. Albína Sládka jeden z nich vypálil dávku ze samopalu a druhý několik ran z pistole.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 20.10.1945 in memoriam št. kpt. Albínu Sládkovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 10 516.
ŠRYTR Jiří - Dobruška, část Spáleniště
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zatčen při zatýkací akci, při které byl zavražděn št.kpt. Albín Sládek, vězněn byl ve věznici hradeckého gestapa.
Propuštěn byl 27. března 1943.
Pondělí 1. 3. 1943 - byl zatčen:
Zíb Rudolf - středoškolský učitel
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
"Začátkem dubna 1939 upozornil mě Jar. Horník, 1. místonáčelník Sokolské župy Orlické, abych v Sokole královéhradeckém připravoval vojenský odboj proti okupantům. Bližší zprávy že mi podá Fr. Pecháček, ředitel tělocvičných škol v Tyršově domě v Praze III. Dal jsem se hned do práce a zapojil téměř všechny bratry, kteří sloužili v sokolských strážních oddílech při mobilizaci v květnu a září 1938. Zařadil jsem takto v systém pětek 150 bratří. Tato skupina přijala po převratu jméno Jitřenka na paměť umučené sestry Jitřenky Šnajdrové. V květnu 1939 seznámil jsem se s mjr. Matohlínou a v červnu s plk. Petrem Novákem. Generál Vojta toto spojení schválil. Utvořili jsme s nimi další skupiny, opatřili a uschovali zbraně a benzín, připravili mobilizační plány, opatřili auto a motocykl, připravili lesní úkryt za Bělečkem a letiště v lese.
Zapojil jsem do Obrany národa sokolské činovníky hlavně v Hořicích, Nechanicích, Hronově, Třebechovicích a Žamberku. Osobně jsem se zúčastnil zabrání benzínu Němcům na hradeckém nádraží. V dílnách průmyslové školy vyrobili jsme několik set ostnů - jehlanů na propíchnutí pneumatik. Obstareli jsme cukr na ničení benzínu (zde mohlo jít o akci železničářů hradeckého nádraží, které se účastnil Bohumil Říčař). V lednu 1940 počalo u naší skupiny zatýkání. Mimo jiné byl prozrazen úkryt benzínu a mobilních plánů v Besnhardově pile na Slezském Předměstí. Tam také našli mé jméno a 13.2.1940 v noci pro mě přišlo gestapo. Podařilo se mi takřka zázrakem uniknout. ..."
Č.j. 38 - 352/1974 - Podkladový materiál k prověřování - odbojová skupina Jitřenka
Více zde: https://www.petrovice-jitrenka.cz/fakta/
"Začátkem dubna 1939 upozornil mě Jar. Horník, 1. místonáčelník Sokolské župy Orlické, abych v Sokole královéhradeckém připravoval vojenský odboj proti okupantům. Bližší zprávy že mi podá Fr. Pecháček, ředitel tělocvičných škol v Tyršově domě v Praze III. Dal jsem se hned do práce a zapojil téměř všechny bratry, kteří sloužili v sokolských strážních oddílech při mobilizaci v květnu a září 1938. Zařadil jsem takto v systém pětek 150 bratří. Tato skupina přijala po převratu jméno Jitřenka na paměť umučené sestry Jitřenky Šnajdrové. V květnu 1939 seznámil jsem se s mjr. Matohlínou a v červnu s plk. Petrem Novákem. Generál Vojta toto spojení schválil. Utvořili jsme s nimi další skupiny, opatřili a uschovali zbraně a benzín, připravili mobilizační plány, opatřili auto a motocykl, připravili lesní úkryt za Bělečkem a letiště v lese.
Zapojil jsem do Obrany národa sokolské činovníky hlavně v Hořicích, Nechanicích, Hronově, Třebechovicích a Žamberku. Osobně jsem se zúčastnil zabrání benzínu Němcům na hradeckém nádraží. V dílnách průmyslové školy vyrobili jsme několik set ostnů - jehlanů na propíchnutí pneumatik. Obstareli jsme cukr na ničení benzínu (zde mohlo jít o akci železničářů hradeckého nádraží, které se účastnil Bohumil Říčař). V lednu 1940 počalo u naší skupiny zatýkání. Mimo jiné byl prozrazen úkryt benzínu a mobilních plánů v Besnhardově pile na Slezském Předměstí. Tam také našli mé jméno a 13.2.1940 v noci pro mě přišlo gestapo. Podařilo se mi takřka zázrakem uniknout. ..."
Č.j. 38 - 352/1974 - Podkladový materiál k prověřování - odbojová skupina Jitřenka
Více zde: https://www.petrovice-jitrenka.cz/fakta/
O svém působení v odboji pan Rudolf Zíb uvádí:
"Začátkem dubna 1939 upozornil mě Jar. Horník, 1. místonáčelník Sokolské župy Orlické, abych v Sokole královéhradeckém připravoval vojenský odboj proti okupantům. Bližší zprávy že mi podá Fr. Pecháček, ředitel tělocvičných škol v Tyršově domě v Praze III. Dal jsem se hned do práce a zapojil téměř všechny bratry, kteří sloužili v sokolských strážních oddílech při mobilizaci v květnu a září 1938. Zařadil jsem takto v systém pětek 150 bratří. Tato skupina přijala po převratu jméno Jitřenka na paměť umučené sestry Jitřenky Šnajdrové. V květnu 1939 seznámil jsem se s mjr. Matohlínou a v červnu s plk. Petrem Novákem. Generál Vojta toto spojení schválil. Utvořili jsme s nimi další skupiny, opatřili a uschovali zbraně a benzín, připravili mobilizační plány, opatřili auto a motocykl, připravili lesní úkryt za Bělečkem a letiště v lese.
Zapojil jsem do Obrany národa sokolské činovníky hlavně v Hořicích, Nechanicích, Hronově, Třebechovicích a Žamberku. Osobně jsem se zúčastnil zabrání benzínu Němcům na hradeckém nádraží. V dílnách průmyslové školy vyrobili jsme několik set ostnů - jehlanů na propíchnutí pneumatik. Obstareli jsme cukr na ničení benzínu (zde mohlo jít o akci železničářů hradeckého nádraží, které se účastnil Bohumil Říčař). V lednu 1940 počalo u naší skupiny zatýkání. Mimo jiné byl prozrazen úkryt benzínu a mobilních plánů v Besnhardově pile na Slezském Předměstí. Tam také našli mé jméno a 13.2.1940 v noci pro mě přišlo gestapo. Podařilo se mi takřka zázrakem uniknout. ..."
Č.j. 38 - 352/1974 - Podkladový materiál k prověřování - odbojová skupina Jitřenka
Úterý 2. 3. 1943 - byl zatčen:
MACHÁČEK JOSEF - STAROSTA - ROSnIC
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Do odboje se zapojuje ihned po okupaco naší vlasti nacisty.
Mjr. Josef Matohlína je po rozpuštění arnády převeden na okresní úřad v Hradci Králové kde zastává místo průmyslového vrchního komisaře. Z titulu jím zastávaného místa dojíždí za starostou Rosnic panem Josefem Macháčkem a zapojuje ho na doporučení Hynka Jirouše do odboje.
Starosta Macháček je vedoucím odbojové skupiny - pětky v Rosnici. Spolupracuje prf. Rudolfem Zíbem, přednostou železniční stanice Všestary Hynkem Jiroušem, št.kpt. četnisfva Jaromírem Tuhým, který měl na starosti obstarání zbraní pro tuto pětku, farářem Václavem Slavíčkem, št. kpt. Albínem Sládkem ...
Pomáhal legalizovat odbojáře hledané gestapem, kteří žili v ilegalitě, vystavovyl cca 10 domovských listů k nimž pan farář Slavíček vystavil rodné listy, obřanské průkazy na základě těchto dokladů vydával úřad v Opčně.
Mjr. Josefu Matohlínovi vystavil pět domovských listů k nimž pan faráž Slavíček vystavil rodné listy. Domovský a rodný list na jméno Jaroslaf Felgr si nechal mjr. Matohlína, domovský a rodný list na jméno František Mrkvička dostal št.kpt. Sládek, ostatní doklady byly předány do Prahy, kde zajistily krytí dalších, v ilegalitě pracujících odbojářů z Obrany národa.
Doklady, které byly na základě těchto domovských a rodných listů vystaveny přímo k tomu účelu zřízenými protektorátními úřady poskytovaly perfektní krytí odbojářů v ilegalitě. Kronikář obce Rosnice k tomu uvádí, že falešnou identitu mjr. Matohlíny vyvrátili až dva gestapáci, kteří ho osobně znali ze služby v armádě.
Dále pan Josef Macháček pomáhal ukrývat členy odboje hledané gestapem, poskytuje pomoc potřebným jak potravinami, tak i penězi ... .
Mjr. Josefu Matohlínovi vystavil několik domovských listů, domovský list na jméno Jaroslaf Felgr si nechal mjr. Matohlína, domovský list na jméno František Mrkvička dostal št.kpt. Sládek, ostatní doklady byly předány do Prahy, kde zajistily krytí dalších, v ilegalitě pracujících odbojářů z Obrany národa.
O zapojení pana Macháčka do odboje píše Jiří Kolouuch v práci Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 86.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, gestapem na něj byla uvalena ochraná vazba. Dále byl vězněn v policejní věznici Terezín, koncentračním táboře Osvětim, Buchenwald, Dora.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 3.8.1946 in memoriam panu Josefu Macháčkovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 30 457.
Úterý 3. 3. 1943 - byl zatčen:
Munzar františek st. - ROSICE NAD LABEM
OBRANA NÁRODA
Původním povoláním četník. Sloužil v Nitře, kde jeho synové Josef a František studovali.
Po přiznání výslužby bydlel v Hradci Králové.
V období po mobilizaci v roce 1938 působil jako velitel dobrovolnických oddílů v Hradci králové a po okupaci republiky se stal členem Obrany národa.
Dne 13. února se mu podařilo uniknout zatčení.
Žil v ilegalitě se svými syny por. Františkem Munzarem a por. Josefem Munzarem a d nimi se účastnil činnosti v odboji, v odbojové skupině, kterou vedl por. František Munzar.
Pražskému gestapu se ho nepodařilo zatknout spolu s jeho syny, zatčení uniká až do 3. března 1943.
Gestapem je vězněn v policejní věznici v Praze na Pankráci, v Terezíně.
Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba a je deportován do koncentračního tábora Osvětim a po té do koncentračního tábora Buchenwald.
Věznění přežil, vrátil se do Hradce Králové kde byl jmenován prvním předsedou vyšetřovací komise OBZ v Hradci Králové v roce 1945.
Středa 10.3.1943 - byli zatčeni:
BELDA Emil - Babí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen Bernardovi odbojové skupiny v Babí, která spolupracovala se št. kpt. Albínem Sládkem.
Skupina zajišťovala pro odboj logistickou podporu - oblečení, obuv, potravinové lístky a úkryty, ale podílela se i na získávání zpravodajsky cenných informací.
Poslední návštěva št. kpt. Albína Sládka v Babí se uskutečnila30. ledna 01943.
Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba. Pravděpodobně 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportován do policejní věznice Terezín, odtud 23. dubna 1943 odjíždí s posledním transportem politických vězňů do koncentračního tábora Osvětim. Z Osvětimi je deportován na podzim 1943 do koncentračního tábora Buchenwald, kde je umučen.
Bernard Josef - Babí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člný představitel odbojové skupiny v Babí, která spolupracovala se št. kpt. Albínem Sládkem.
Skupina zajišťovala pro odboj logistickou podporu - oblečení, obuv, potravinové lístky a úkryty, ale podílela se i na získávání zpravodajsky cenných informací.
Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba. 17. dubna 1943 je z věznice gestapa v Hradci Králové deportován do policejní věznice Terezín, kde je vězněn až do osvobozen vězňů v Malé pevnosti Terezín.
Šnobl František - Náchod
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl vrchním četnickým strážmistrem v Náchodě.
Do odboje se zapojil v roce 1941. Spolupracoval s vrchním četnickým strážmistrem Václavem Brandejsem z Hronova, kterému předával velmi citlivé zpravodajské informace o výrobě v jednotlivých závodech v Náchodě, zvláště důležité byly informace, které se týkaly výroby v závodě firmy Eduard Doctor Metallbauwerk, kde se opravovaly letecké motory a vyráběly některé díly letadel.
Za heydrichiády bylo spojení přes Václava Brandejse přerušeno.
Pan František Šnobl se napojuje na odbojovou skupinu v Babí, kterou vede Josef Bernard a je v přímém spojení se št. kpt. Albínem Sládkem.
Skupina zajišťovala pro odboj logistickou podporu - oblečení, obuv, potravinové lístky a úkryty, ale podílela se i na získávání zpravodajsky cenných informací.
Pan František Šnobl po válce uvedl, že odbojová organizace pod vedením št. kpt. Albína Sládka připravovala diverzní akce na železnici a silnicích, na telefonních a telegrafních vedeních.
Pátek 12.3.1943 - byli zatčeni:
Galle Antonín - nadporučík - Kostelec nad Orlicí
OBRANA NÁRODA Vysočina - sever
Čelný představitel Obrany národa na Rychnovsku.
Jeho odbojová skupina je napojena na odbojovou organizaci Obrany národa Vysočina sever - velící důstojník pplk. Josef Svatoň z Vysokého Mýta. Zprostředkovává spojení pplk. Josefa Svatoně na Náchodsko na odbojovou skupinu sokolů, kterou vede Jaroslav Remeš, ktrá má spojení na odbojovou organizaci Obrany národa - Národní odboj - Jitřenka - velící důstojník št. kpt. Albín Sládek.
V souvislosti s likvidací sokolské odbojové skupiny Jaroslava Remeše na Náchodsku je královéhradeckými gestapáky zatčen i npor. Antonín Galle.
Vězněn a vyslíchám je v Hradci Králové, posléze je propuštěn.
Znovu je gestapem zatčen 23. května 1944.
Remeš Jaroslav, Gymnaziální profesor - Náchod
OBRANA NÁRODA Vysočina - sever
V roce 1939 byl vyučujícím na gymnázia ve Vysokém Mýtě. Po okupaci republiky se zapojil do činnosti Obrany národa a spolupracoval s pplk. Josefem Svatoněm, který převzal vedení Obrany národa Vysočina - sever po plk. Ing. Bohuslavu Závodovi. Činnost této organizace sahala na Orlickoústecko, Královéhradecko a Náchodsko. Spolupráci s pplk. Svatoněm nepřerušil ani když byl v roce 1940 přeložen na gymnázium do Náchoda.
V Náchodě se seznamuje s Ing, Karlem Urlichem, bývalým náčelníkem Sokola. Spolu vytváří základ odbojové skupiny, která má prostřednictvím npor. Antonína Galle z Kostelce nad Orlicí spojení s pplk. Josefem Svatoněm ve Vysokém Mýtě - velící důstojník Obrany národa Vysočina - sever.
Pan Jaroslav Remeš a tím i jeho sokolská odbojová skupina, má napojení přes Jana Špreňara na odboj KSČ, odbojovou skupinu - Wiesner - Špreňar - Rajmon ( tato skupina spolupracuje s instruktor III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitním konfidentem komisaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimírem Farským - Karlem.
Příslušníci pardubická venkovské služebny gestapa chtějí 5. ( někde se uvádí 6. ) března 1943 zatknout ve Vysokém Mýtě pplk. Josefa Svatoně, ten jim uniká. V této souvislosti někteří autoři uvádí, že zatčení pana Jaroslava Remeše, Ing. Karla Urlicha a npor. Antonína Galleho mělo mít příčinnou souvislost s rozpracováním vysokomýtské skupiny pardubickým gestapem, které využívá informací získaných od konfidenta Fialy.
Příslušníci královéhradecké venkovské služebny gestapa, s využitím informací získaných od konfidenta Farského, zatýkají 12. března 1943, dva dny po likvidaci skupiny v Babí ( Babí je v současnosti městská část Náchoda ), pana Jaroslava Remeše, Ing. Karla Urlicha. Ve stejný den je zatčen i npor. Antonína Galle. Všichni zatčení jsou vězněni a vyslýcháni královéhradeckými gestapáky. V této souvislosti je ještě třeba podotknout, že npor. Antonín Galle, který byl spojkou mezi skupinou Jaroslava Remeše a pplk. Josefem Svatoněm, byl gestapem propuštěn, na rozdíl od pana Jaroslava Remeše a Ing. Karla Urlicha, kterým spojení s pplk. Josefem Svatoněm zprostředkovával ...
Pan Jaroslav Remeš je vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha Pankrác, Terezín.
Gestapem je na pana Jaroslava Remeše uvalena ochranná vazba a je deportován do koncentračního tábora Osvětim a v srpnu 1943 je přesunut do koncentračního tábora Buchenwald.
Urlich Karel, Ing. - NÁCHOD
OBRANA NÁRODA Vysočina - sever
Bývalý náčelník Sokola v Náchodě se seznamuje s Jaroslavem Remešem po jeho přeložení na náchodské gymnázium. Spolu vytváří základ odbojové skupiny, která má prostřednictvím npor. Antonína Galle z Kostelce nad Orlicí napojení na odbojovou organizaci Obrana národa Vysočina - sever - velící důstojník pplk. Josef Svatoň, Vysoké Mýtě.
Ing. Karel Urlich je vězněn ve věznici gestapa v Hradvi Králové, v policejní věznici Praha Pankrác, Terezín.
Gestapem je na Ing. Karela Urlicha uvalena ochranná vazba a je deportován do koncentračního tábora Osvětim a v srpnu 1943 je přesunut do koncentračního tábora Buchenwald.
Věznění přežil.
Čtvrtek 18.3.1943 - byli zatčeni:
Facl Václav - TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
sympatizant s KSČ
Pan Josef Facl předal, pro potřeby ilegální KSČ královéhradeckého kraje, tajemníkovi ilegální KSČ královéhradeckého kraje - Josefu Formánkovi částku 80.000 K ( 8.000 RM ).
Gestapem byl pravděpodobně zatčen 18. března 1943, v evidenci gestapa je veden od 19. března 1943.
FIALA Josef - týniště nad orlicí
Odboj KSČ
Člen KSČ, spolupracoval s hajným Václavem Kašparem z Petrovic nad Orlicí.
Předseda Dělnického výrobního a konzumního družstva v Týništi nad Orlicí.
STODŮLKOVÁ Františka - Týniště nad orlicí
Odboj KSČ
Členka KSČ, ukrývala u sebe školitelku II. a III. Ústředního vedení KSČ - Josefu Faimonovou, která úzce spolupracovala s vedoucími představiteli krajského vedení KSČ královéhradeckého kraje - Josefem Formánkem, Bohumilem Říčařem
Gestapem je na paní Františku Stodůlkovou uvalena ochranná vazba, pravděpodobně je 17. dubna 1943 deportován do policejní věznice Terezín a odtud 22. dubna 1943 odjíždí s transportem do koncentračního tábora Osvětim. Z Osvětimi je deportována do koncentračního tábora Ravensbrück.
V noci 27.dubna 1943 je zařazena do pochodu smrti, který přežila.
Čtvrtek 25. 3. 1943 - byli zatčeni:
Bradna František - TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
Odboj KSČ
Byl členem komunistického odboje
Po zatčení gestapem byl vězněn ve věznici královéhradeckého gestapa
Gestapem na něj byla uvalena ochranná vazba, byl deportován do policejní věznice Malá pevnost Terezín, odtud transportem do Osvětimi a posléze do Buchenvaldu
10. dubna 1945 byl spolu s ostatními vězni zařazen do pochodu smrti
14. dubna 1945 se zachránil útěkem ve skupině cca šestiset vězňů z pochodu smrti
KOLDÍNSKÝ Antonín - TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
Odboj KSČ
Gestapem je na pana Antonína Koldínského uvalena ochranná vazba, vězněn je ve věznici královéhradeckého gestapa, odtud je pravděpodobně deportován do Terezína a pak transportem do koncentračního tábora Buchenwald a odtud je dále deportován do koncentračního tábora Osvětim.
Věznění přežil, osvobozen byl 27. ledna 1945 v Osvětimi.
ŠRÁM JOSEF - TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ
Odboj KSČ
Prodával v Dělnickém výrobním a konzumním družstvu v Týništi nad Orlicí.
Gestapem je vězněn ve věznici královéhradeckého gestapa a v policejní věznici v Terezíně. Je ne něj uvalena ochraná vazba a je deportován do koncentračního tábora Osvětim a odtud do koncentračního tábora Buchenwald.
TREJTNAR Josef - týniště nad orlicí
Odboj KSČ
Gestapem je obviněn z odbojové činnosti, vězněn ve věznici hradeckého gestapa, pak nezjištěno.
Věznění přežil.
Sobota 27.3. 1943 - byl zatčen:
FORMÁNEK JOSEF - HRADeC KRÁLOVÉ
Odboj KSČ
Vedoucí tajemník ilegální KSČ královéhradeckého kraje.
Spolupracuje například s Bohumilem Říčařem, jeho švagrem Josefem Dubcem, Josefou Faimonovou - školitelkou II. a III. Ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj a od léta 1942 i s Vladimírem Farským - Karlem, který je školitel III. Ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj a který se nejpozději 29. října 1942 stává elitním konfidentem komisaře Heinze Jantura - vedoucího protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha, Josek Formánek je dále v kontaktu se št.kpt. Albínem Sládkem a dalšími odbojáři na Královéhradecku, Náchodsku a Královédvorsku.
Spolu s Bohumilem Říčařem a v součinnosti se št.kpt. Albínem Sládkem připravuje organizaci jejímž je jedním vedoucím činitelů na přechod k sabotážním a diversním akcím a to jak materiálně, tak i organizačně.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín, v Budišíně a ve věznici v Drážďanech.
18.5.1944 byl Lidovým soudem v Drážďanech odsouzen k trestu smrti.
Neděle 28.3. 1943 - byl zatčen:
ŘÍČAŘ BOHUMIL - PLOTIŠTĚ NAD LABEM
OBRANA NÁRODA - Jitřenka a odboj KSČ
Je zapojen do odbojové činnosti v organizaci Nádraží, která vznikla na začátku okupace a jsou do ní zapojeni odbojáři z řad královéhradeckých železničářů. Odbojová organizace Nádraží má napojení jak na Obranu národa, tak i na odboj KSČ.
V létě 1940, přijel jako vlakvedoucí do stanice Rosice nad Labem, kde vzal za pomoci železničáře Adolfa Stibingera z rozpečetěného vagonu bednu s 25 kg dynamitu a balík s dvěma hlavněma do kulometu.
V ilegalitě, kam odchází v září 1940 spolupracuje jak se št.kpt. Albínem Sládkem, tak i s Josefem Formánkem tajemníkem ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje. Skrývá nejprve na Týnišťsku u manželů Kašparových, v Solnici u pana Ehle, od konce roku 1941 i na Náchodsku, například u manželů Wiesnerových, kde je za účasti Josefa Formánka a Josefy Faimonové přijat spolu s manželi Wiesnerovými do KSČ. Tuto skutečnost po válce potvrdila paní Růžena Wiesnerová. Po roce 1989 vyjádřila Říčařova Dcera Jarmila s tímto názorem paní Wiesnerové nesouhlasné stanovisko. ( Převzato z publikace - Náchod za okupace )
Na Týnišťsku se ukrývá u manželů Kašparových. Je pravděpodobné, že jeho spojení od manželů Kašparových do Hradce Králové zajišťovala Inka Slezáková a Žofie Šnajdrová. Pan Josef Dubec na gestapu v Hradci Králové vypověděl, že se on a Miroslav Říčař setkali s Bohumilem Říčařem asi šestkrát v blízkosti hájovna ve Velkých Ptrovicích. Z výpovědi Josefa Formánka se dozvíme, že se jednou setkal na schůzce, kterou zorganizoval Bohumil Říčař s Josefem Dubcem a Miroslavem Říčařem v blízkosti hájovny na Týnišťsku.
Pan Josef Dubec ve své výpovědi na gestapu v Hradci Králové uvedl, že byli spolu s Miroslavem Říčařem přijati za členy ilegální KSČ na schůzce, kterou zorganizoval v říjnu 1942 nedaleko Jaroměře Bohumil Říčař. Do strany je přijímal Josef Formánek - vedoucí tajemník ilegální KSČ královéhradeckého kraje za přítomnosti Bohumila Říčaře - školitel ilegální KSČ královéhradeckého kraje.
Koncem léta 1942 nahrazuje Josefu Faimonovou ve funkci školitele ilegálního třetího ústředního vedení KSČ Vladimír Farský - Karel, který je minimálně od 29. října 1942 elitním konfidentem komisaře Heinze Jantura - vedoucího protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha. Konfident Farský také zprostředkovává spojení jak pana Bohumila Říčaře, tak i pana Josefa formánka s Hradcem Králové, Dvorem Králové nad Labem a Plotištěm nad Labem - s Josefem Dubcem, který je v této době pověřen Josefem Formánkem vedením ilegální KSČ v okrese Hradec Králové a spolu s Miroslavem Říčařem mají za úkol vytypovávat vhodné kandidáty na členy ilegální KSČ a zapojovat je do činnosti Ilegální KSČ v okrese Hradec Králové.
Pan Josef Dubec ve své výpovědi na gestapu v Hradci Králové uvedl, že byli spolu s Miroslavem Říčařem přijati za členy ilegální KSČ na schůzce, kterou zorganizoval v říjnu 1942 nedaleko Jaroměře Bohumil Říčař. Do strany je přijímal Josef Formánek - vedoucí tajemník ilegální KSČ královéhradeckého kraje za přítomnosti Bohumila Říčaře - školitel ilegální KSČ královéhradeckého kraje.
Spolu s Josefem Formánkem a v součinnosti se št.kpt. Albínem Sládkem připravuje organizaci jejímž je jedním vedoucím činitelů na přechod k sabotážním a diversním akcím a to jak materiálně, tak i organizačně. Představitelé komunistického odboje v Náchodě toto téma rozpracovávají od začátku roku 1943, kdy se v této souvislosti na podnět Petra Slezáka scházejí v restauraci poblíž nádraží v Náchodě. Této schůzky se účastní krajský tajemník ilegální KSČ královéhradeckého kraje - Josef Formánek, instruktor III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitní konfident komisaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimír Farský - Karel, školitel ilegáiního krajského vedení KSČ královéhradeckého kraje Bohumil Říčač, Petr Slezák a Rajmund Kříž.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín, v Budišíně a ve věznici v Drážďanech.
18.5.1944 byl Lidovým soudem v Drážďanech odsouzen k trestu smrti.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 8.6.1946 in memoriam panu Bohumilu Říčařovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 28 736.
ŠPREŇAR JAN - NÁCHOD
Odboj KSČ
Pan Jan Špreňar, zaměstnanec pošty v Náchodě, je švagr Bohumila Wiesnera, od kterého po okupaci republiky dostával ilegální tiskoviny, například časopis V boj.
V Náchodě ma poště pracovala i Marie Lepšová, a která ukrývala na Novém Hrádku maj. Josefa Matohlínu,l významného představitele Obrany národa v severovýchodních Čechách a to Bohumilu Říčařovi.
Jsn Špreňar se aktivně zapojil odboje, když poskytl úkryt Bohumilu Říčařovi, který se u Špreňarů začal ukrývat od podzimu 1941. Dalšími odbojáři, kterým Špreňarovi poskytli úkryt byli: Josef Formánek - tajemník ilegálního výboru KSČ královéhradeckého kraje a do léta 1942 k nim dojížděla instruktorka ilegálního ústředí KSČ pro královéhradecký kraj Josefa Faimonová, kterou na konci v léta 1942 nahradil ve spojení s ústředním vedením KSČ nový instruktor ilegálního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - Vladimír Farský - Karel.
Vznikl tak základ odbojové skupiny: Wiesner - Špreňar - Rajmon, k němuž se připojovali další odbojáři - František a Marie Bílkovi, Josef a Vlasta Winklerovi, František Rajmon, Josef Pytlík, Josef Vaverka, Josef Urlich, Václav Mϋler a petr Slezák.
Skupina rozšiřovala ilegální tisk, postupně ilegální tisk začali členové této skupiny vytvářet, u Špreňarů se články připravovaly a přepisovaly na blány, u Wiesnerů se z blan na válečkovém cyklostylu tiskli ilegální tiskoviny, které byly kolportovány na Náchodsko do Dvora Králové nad Laben, do Jaroměře, do Police nad Metují, do Hronova ...
U Špreňarů se ukrýval tajemník ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje Josef Formánek, instruktor ilegálního vedení KSČ královéhradeckého Bohumil Říčař. K Špreňarovým docházel i instruktor III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitní konfident komisaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimír Farský - Karel.
V době, kdy gestapo začalo likvidovat odbojovou skupinu Wiesner - Špreňar - Rajmon, se Bohumil Říčař ukrýval u manželů Špreňarových.
Manželé Špreňarovi byli gestapem zatčeni spolu s Bohumilem Říčařem v restauraci v Pekle u Nového Města nad Metují.
Pan Jan Špreňar byl vězněn ve věznici hradeckého gestapa, v policejní věznici Praha Pankrác, Terezín, Budyšín, Drážďany.
Lidovým soudem v Drážďanech byl pan Jan Špreňar 23. května 1944 odsouzen k trestu smrti.
ŠPREŇAROVÁ ALBÍNA - NÁCHOD
Odboj KSČ
Spolu se svým mužem se zapojila do činnosti odbojové skupiny Wiesner - Špreňar - Rajmon
Spolu se svým mužem a Bohumilem Říčařem byla zatčena gestapem v restauraci v Pekle u Nového Města nad Metují.
Byla vězněna ve věznici hradeckého gestapa, v policejní věznici Praha Pankrác, Terezín, Drážďany.
Lidovým soudem v Drážďanech byl a 23. května 1944 odsouzena na sedm let káznice.
Od soudu je deportována do káznice v Bavorsku, kde se dožila konce války.
Wiesnerová Růžena - NÁCHOD
Odboj KSČ
Do odboje se zapojila spolu se svým manželem Bohumilem Wiesnerem ( více viz Bohumil Wiesner - zatčen 5. dubna 1943 )
Vězněna byla ve věznici královéhradeckého gestapa
v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, Budyšín, Drážďany.
Lidovým soudem v Drážďanech byla 22. červa 1944 odsouzena ke třem letům káznice.
Konce války se dočkala ve věznici v Easachu u Mnichova.
Úterý 30. 3. 1943 - byli zatčeni:
Vaverka JOSEF - Hronov
Odboj KSČ
Člen prvorepublikové KSČ. Je jedním z prvních členů ilegální KSČ v Hronově.
V rove 1941 navazuje spojení s Petrem Slezákem ( tchán Josefa Winklera )
V roce 1942 se pan Petr Slezák vrací do Náchoda, kde bydlí u své dcery a zetě. V té době navazuje pan Vaverka prostřednictvím pana Slezáka spojení s odbojovou skupinou Wiesner - Špreňar - Rajmon. Stává se členem této skupiny.
Spolu s Bohumilem Říčařem a Františkem Bílkem zhotovoval nálože. Návod na jejich zhotovení se jim podařilo získat z Londýna
V publikaci "Aby se nezapomnělo", Václav Sádlo, je na straně 303 až 304 tato nálož paní Marií Bílkovou, manželkou pana Františka Bílka popsána. Z popisu je zřejmé, že se jednalo o nálož s chemickou rozbuškou, která po rozleptání uzávěru rozbušky chemikálií a po jejím smísení s náplní nálože, způsobila zahoření nálože. Jedním z odbojářů, kteří zajišťovali chemikálie pro výrobu náloží je Vladimír Kratochvíl.
Gestapem byl vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici v Berlíně.
Dne 27. června 1944 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti.
WINKLER JOSEF - NÁCHOD
Odboj KSČ
Člen prvorepublikové KSČ. Do ilegální práce v rámci KSČ se zapojuje již za druhé republiky - je vedoucím komunistické mládeže okresu Náchod. Z této funkce po dohodě s členem ilegálního okresního výboru v Náchodě, pana Jana Tobeše.
Pan Josef Winkler je zetěm pana Petra Slezáka, zakládajícího člena KSČ, který byl předválečným předsedou organizace KSČ v Náchodě, v roce 1937 se i s manželkou Petr Slezák přestěhoval do Prahy, kde bydlel v Karlíně. Pan Petr Slezák má napojení na první, druhé a třetí ilegální ústřední vedení KSČ.
Do roku 1942 není o činnosti pana Winklera téměř nic známo, snad jen to, že se podílel na kolportaci ilegálních tiskovin, které Petr Slezák přivážel z Prahy. Situace se mnění v době, kdy se k manželům Winklerovým přestěhoval z Prahy jeho tchán Petr Slezák.
Pan Josef Winkler se také podílel na ukrývání zbraní.
Brzy po příchodu Petra Slezáka v roce 1942 se jek Petr Slezák, tak i Josef Winkler zapojijí do činnosti odbojové skupiny Wiesner - Špreňar - Rajmon.
Zatčen gestapem byl při likvidaci této skupiny. Paní Marie Bílková ve svém svědectví uvádí, že pan Josef Wnkler byl zatčen 30. března 1943 ( Aby se nezapomnělo ..., Václav Sádlo, str. 335 ). Na téže straně publikace - Aby se nezapomnělo ..., Václav Sádlo, je uvedeno, že pan Winkler byl zatčen v neděli 4.dubna 1943.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác a Terezín.
Pátek 2. 4. 1943 - byli zatčeni:
Rajmon František - strážmistr - Náchod
Odboj KSČ
Četnický strážmistr Františk Rajmon po okupaci republiky odnesl z četnické stanice, kde sloužil lehký kulomet vz. 26, opakovací pušku vz. 24, pistole ráže 9 mm a náboje do těchto zbraní. Zbraně zakopal na zahradě domku, kde bydlel.
Na podzim roku 1942 se zapojil prostřednictvím Bohumila Wiesnera do odbojové skupiny, která posléze dostala označení skupina: Wiesner - Špreňar - Rajmon.
Domek, v němž bydlela rodina strážmistra Františka Rajmona byl blízko domku rodiny Wiesnerových a tak často osoby, které se ukrývaly u Wiesnerů nepozorovaně přecházely na ubytování i k Rajmonům. Je pravděpodobné, že v této souvislosti zavítal k Rajmonům i instruktor III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitní konfident komisaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimír Farský - Karel.
Strážmistr František Rajmon také předával odbojářům informace, které získal ze služebních materiálů, které přicházely na četnickou stanici kde sloužil.
Vězněn byl vě věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha Pankrác a Terezín
Lidovým soudem byl odsouzen k trestu smrti.
K. H. Frank rozhodl o uspořádání veřejné popravy, kdy byli spolu se strážmistrem Františkem Rajmonem popraveni zastřelením ještě další dva četníci, kteří byli v odboji proti nacistům. Popravení vlastenci - četníci veřejně v posledních minutách svých životů svým kolegům, protektorátním četníkům dali jednoznačný vzkaz v němž ukázali své vlastenectví, statečnost, nutnost a význam boje proti nacistickým hrdlořezům.
Jak dokládají autoři publikace "Náchod za protektorátu" na str. 113:
"... Vedoucí protikomunistického referátu pražského gestapa Heinz Jantur v tajné zprávě pro K.H. Franka napsal, že chování popravovaných (nacisty vraždění vlastenci vzdali před svojí smrtí hold naší státnosti a do povelů velitele popravčí čety zazněla jejich poslední slova:"Ať žije Československá republika!") mohlo posílit velkou část přítonmých četníků v jejich říši nepřátelském postoji. ...
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil in memoriam poručíku Františku Rajmonovi Československý válečný kříž 1939. ( informace převzata z publikace: "Aby se nezapomnělo ..." - Václav Sádlo, strana 222 )
Pondělí 5. 4. 1943 - byli zatčeni:
BRUNNER Karel - Praha
FUCKER KOLOMAN - důstojník - SNĚŽNÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Důstojník zpravodajské služby Československého ministerstva národní obrany.
Ukrýval zbraně a osoby hledané gestapem.
Byl zatčen spolu s panem Wiesnerem z Náchoda a panem Brunerem z Prahy za účasti konfidenta Farského - Karla v restauraci v Pekle u Nového Města nad Metují (převzato z publikace - "Popravení a umučení občané okresu Rychnov nad Kněžnou 1938 - 1945", str 169 ).
V publikaci - "Náchod za protektorátu, str. 110 - "Bohumil Wiesner si při útěku z Náchoda našel úkryt v Krahulci v Orlických horách ve dnes již zbořeném hostinci Kolomana Fuckera. Po osmi dnech přijelo gestapo tohoto bývalého předválečného příslušníka naší zpravodajské služby zatknout" Spolu s panem Kolomanem Fuckerem byl zatčen i pan Bohumil Wiesner.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, Budyšín, Drážďany.
Lidovým soudem v Drážďanech byl 22. červa 1944 odsouzen k trestu smrti.
Prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil dne 15.12.1945 in memoriam panu Kolomanu Fuckerovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo 13 827.
FUCKERová Božena - SNĚŽNÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Manželka pana Kolomana Fuckera
Vězněna a vyšetřována byla gestapem v Hradci Králové. Gestapem byla propuštěna.
Znovu byla zatčena 4. srpna 1944. Vězněna byla ve věznici královéhrdeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Drážďany, Lipsko, Nordhausen
Osvobozena byla 30. dubna 1945
Slezák Petr - Náchod
Odboj KSČ
Zakládající člen KSČ v Náchodě+ a po sléze byl i předsedou místní organizace KSČ v Náchodě a členem krajského výboru KSČ.
V roce 1937 se s manželkou stěhuje z Náchoda do Prahy - Karlína
Po okupaci republiky se zapojuje do komunistického odboje a je ve spojení s I., II. i III. ústředním ilegálním vedením KSČ.
V roce 1942 se pan Petr Slezák vrací zpět do Náchoda a bydlí u své dcery Vlasty Winklerové, manželky Josefa Winklera.
V Náchodě se zapojuje do činnosti odbojové skupiny Wiesner - Špreňar - Rajmon, do jejíž činnosti je zapojena i jeho dcera Vlasta a její manžel Josef Winkler.
Na začátku roku 1943 se z podnětu Petra Slezáka scházejí v restauraci poblíž nádraží v Náchodě, krajský tajemník ilegální KSČ královéhradeckého kraje - Josef Formánek, instruktor III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitní konfident komusaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimír Farský - Karel, školitel ilegálního krajského vedení KSČ královéhradeckého kraje Bohumil Říčař, Petr Slezák a Rajmund Kříž, aby projednali možnosti přechodu na ozbrojený odpor proti okupantům, přechodu k diversním akcím, které měly být zaměřeny na sabotáže trafostanic, telegrafních a telefonních vedení a dopravní infrastruktury.
Odbojová skupina Wiesner - Špreňar - Rajmon je rozpracovávána jejich druhem, instruktor III. ústředního vedení KSČ pro královéhradecký kraj - elitním konfidentem komisaře Jantura, šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha - Vladimírem Farským - Karelem.
Likvidace této skupiny začala 27. března 1943 zatčením tajemníka ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje Josefa Formánka ve Dvoře Králové nad Labem, kterého předal gestapu Vladimír Farský, poté co ho vylákal do pasti připravené gestapáky.
Po zatčení gestapem v Praze byl pan Petr Slezák převezen do Hradce králové, kde byl vězněn ve věznici královéhradeckého gestapa, dále byl vězněn v policejní věznici Praha Pankrác, Terezín a ve věznici v Drážďanech.
Lidovým soudem v Drážďanech byl pan Petr Slezák odsouzen k trestu smrti.
Wiesner Bohumil - Náchod
Odboj KSČ
Manželé Wiesnerovi se plně zapojují do odboje na začátku roku 1942. V té době se na ně obrátil poštovní zřízenec František Balcar s prosbou, jestli by nemohli poskytnout úkryt ilegálním pracovníkům.
U Wiesnerů se ukrýval Bohumil Říčař, Josef Formánek, Josef Pilař, často k nim dojížěl Vladimír Farský - Karel z Prahy.
U Wiesnerů se tiskly ilegální tiskoviny. U Špreňarů se texty psaly na blány a u Wiesněrů se rozmnožovaly na válečkovém cyklostylu. Distribuce takto vzniklých tiskovin zahrnovala značnou část královéhradeckého kraje, mnohdy si našly cestu i na Pardubicko.
V neděli 18. března přišel Vladimír Farský - Karel kolem poledne k Wiesnerovým. Paní Wiesnerové řekl, že už k nim nebude jezdit a že jejich nový kontakt na Prahu na ně čeká na rozcestí od Náchoda k Novému Městu nad Metují a ať tam za ním pošle manžela a Josefa Pilaře, aby se s novým kontaktem seznámili. Paní Wiesnerové se nezdálo jeho chování, bylo jiné než obvykle. Řekla to manželovi a Josefu Pilařovi a ti šli na schůzku oklikou. Za zatáčkou na cestě do Nového Města nad Metují uviděli stát auta a Josef Pilař mezi jejich osazenstvem poznal pražské gestapáky. Ti je uviděli také a začali je pronásledovat, Josef Pilař vběhl do lesa a pan Wiesner běžel po poli a zmizel gestapákům za terénními vlnami.
Úkryt našel Bohumil Wiesner u Kolomana Fuckera v jeho hostinci na Krahuolci.
V pondělí 5. dubna přijelo gestapo zatknout pana Kolonana Fuckera a jeho ženu, zatčen je ještě pan Karel Bruner z Prahy, který se u Fuckerů také skrýval a pan Bohumil Wiesner.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, Budyšín, Drážďany.
Lidovým soudem v Drážďanech byl 22. červa 1944 odsouzen k trestu smrti.
Úterý 13. 4. 1943 - byl zatčen:
Kryl Josef - Železný Brod
Odboj KSČ
Před obsazením republiky nacisty se přestěhoval s Černilova do Železného Brodu.
Synovec pana Josefa Kryla, pan Miloslav Svoboda uvádí, že jeho strýc byl v období První republiky aktivním členem sociální demokracie.
Po okupaci vlasti nacisty se zapojil do odboje spojeného s KSČ. V roce 1942 byp ve spojení s krajským tajemníkem KSČ pro královéhradecký kraj - Josefem Formánkem.
V souvislosti s rozbitím sítě odboje KSČ na Královéhradecku, Týnišťsku, Vamberecku, Náchodsku, došlo k zatýkání i v Železném Brodě.
Pan Kryl byl zatčen jičínským gestapem.
Lidovým soudem v Litoměřicích byl odsouzen k trestu smrti.
Vězněn byl v Kartouzech, v policejní věznici Praha Pankrác, ve věznici Budišín a Drážďany.
Úterý 20. 4. 1943 - byl zatčen:
Šenkýř Alois - Dobruška
Odboj KSČ
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové. Královéhradecké gestapo uvalilo na pana Šenkýře ochranou vazbu, která byla realizována v koncentračním táboře Maurhausen.
Pátek 23. 4. 1943 - byli zatčeni:
BÍLEK FRANTIŠEK - Náchod
Odboj KSČ
Do odbojové práce se spolu se svojí manželkou zapojil hned po okupaci republiky.
V roce 1942 se napojuje na odboj KSČ v Náchodě - na skupinu Wiesner - Špreňar - Rajmon. Členové této skupiny jsou ve spojení krajským vedoucím ilegálního vedení KSČ - Josefem Formánkem a Bohumilem Říčařem.
Prováděl diverzní akce a s Josefem Vaverkou vyráběl výbušniny
Vězněn byl ve věznici hradeckého gestapa, v policejní věznici Terezín, Praha - Pankrác, ve věznici Budyšín, Drážďany, Lipsko.
Nacistickým soudem byl pan František Bílek odsouzen k trestu smrti.
Diversní činnost - Marie Bílková uvádí:
Kurtzweil Josef - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Vězněn byl ve věznici hradeckého gestapa, v policejní věznici Terezín, Budyšín, Drážďany.
S největší pravděpodobností byl odsouzen Lidovým soudem v Drážďanech k trestu smrti.
ŠRámek František - Skršice - místní část Českého meziříčí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem byl zatčen pro protiněmeckou činnost. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici Budyšín a Drážďany, Litoměřice
U Lidového soudu v Drážďanech byl souzen spolu s Oldřichem Klenčíkem, Oldřichem Šrůtkem, Aloisem Šenkýřem, Josefem Pultarem.
Lidovým soudem v Drážďanech byl 20. května 1944 odsouzen na šest let káznice.
Sobota 24. 4. 1943 - byla zatčena:
Marie Lepšová - Madla - Nový Hrádek
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Minimálně od roku 1940 je tato členka a funkcionářka Sokola zapojena do odboje. Od Září 1940 poskytuje úkryt št. kpt. Albínu Sládkovi a železničáři Bohumilu Říčařovi.
Pracuje jako poštovní revidentka a tak se na konci roku 1941, kdy je ukrývání gestapem hledaných osob v Novém Hrádku riskantní obrací na poštovního zřízence Františka Balcara z Náchoda, aby jí pomohl zajistit nový úkryt pro pana Bohumila Říčaře.František Balcar jí v tom pomáhá a zajišťuje ubytování pro pana Bohumila Říčaře v rodině poštovního zřízence Jana Špreňara.
Středa 5. května 1943 - byla zatčena:
Bílková Marie - Náchod
Odboj KSČ
Spolu s manželem - Františkem Bílkem pracovala v odbojové skupině, která dostala název podle svých představitelů: Wiesner - Špreňar - Rajmon
Byla vězněna ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Terezín ...
Nacistickým soudem byla odsouzena k šesti letům káznice.
Pondělí 10. května 1943 - byl zatčen:
RÝDL Jiří - Hradec Hrálové
organizace NÁDRAŽÍ a odboj KSČ
V článku Tragédie petrovické hájenky je uveden jako spolupracovník pana Bohumila Říčaře a pana Miroslava Říčaře, v článku je uvedeno, že s Miroslavem Říčařem tiskl letáky.
Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa. Gestapem na něj byla uvalena ochranná vazba, která byla realizovaná v koncentračním táboře Flossenbϋrg.
Sobota 22. května 1943 - byl zatčen:
Pujtar Josef - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem byl zatčen pro protiněmeckou činnost. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Terezín, ve věznici Budyšín, Drážďany, Ebrach.
U Lidového soudu v Drážďanech byl souzen spolu s Oldřichem Klenčíkem, Oldřichem Šrůtkem, Aloisem Šenkýřem, Františkem Šrámkem.
Lidovým soudem v Drážďanech byl 20. května 1944 odsouzen na tři roky káznice.
Doslov
Tato stránka je z velké části stránkou, na které jsou uveřejněny informace z publikací uvedených v seznamu použité literatury.
Ne všechny informace jsem byl schopen ověřit a vzhledem k tomu, že je mi známo, že v těchto publikacích nalezneme i údaje nepřesné nebo i nepravdivé, přebírám údaje z publikací a publikuji je i s tímto rizikem.
Fotografie publikované u jednotlivých medailonků jsou převzaty z archivu pana Tomáše Kašpara, pana Jiřího Rádla, z mého archivu a z publikací uvedených v seznamu použité literatury.
Proto Vás žádám:
Pokud v textu medailonků naleznete nějakou nepřesnost, pro Vás nevěrohodný údaj nebo nepravdu, napište mi o tom na adresu www.petrovice-jitrenka@seznam.cz.
Pokud víte o nějaké osobnosti spjaté s odbojovou organizací Obrana národa – Jitřenka, jejíž jméno není mnou uveřejněno, prosím spojte se semnou na adrese www.petrovice-jitrenka@seznam.cz , rád tuto osobnost na tuto stránku doplním.
Pokud víte o nějaké informaci nebo informacích, které nejsou u osobnosti, která je na této stránce již uveřejněna, uvedeny, prosím, spojte se semnou na adrese www.petrovice-jitrenka@seznam.cz, rád tuto informaci nebo informace k dané osobnosti doplním.
 |
 |
