Osobnosti spjaté s odbojovými organizacemi |
|
| Obrana národa Národní odboj - Jitřenka |
|
Mnoho českých vlastenců, kteří byli zatčeni gestapem, stanulo před různými nacistickými soudy, u kterých za svoji protinacistickou činnost byli souzeni a odsouzeni.
V našem povědomí jsou soudy vnímány jako instituce demokratického státu, kde má každý z nás zaručeno mimo jiné i právo na spravedlivý proces.
Nacistická justice, ale nebyla justicí demokratického státu a tak se z nacistických "soudů" staly justiční zločinci a vrazi, kteří se přímo podílely na vraždách českých vlastenců!
Uvádím li, že některý z vlastenců byl odsouzen některým z nacistických soudů, je třeba k tomu dodat, že tento rozsudek není a nikdy nebyl v dané věci rozsudkem konečným. Po osvobození Československé republiky byly rozsudky bývalých nacistických soudů přezkoumány k tomu příslušnými Československými soudy, které rozsudky nacistických soudů prohlásily za nicotné … československými soudy byli tito stateční lidé plně rehabilitováni!
V rozsudcích československých soudů je uvedeno i to, že jejich rozsudky se dává na vědomí ..., tak to páni historici, badatelé, členové ÚV ČSBS včetně předsednictva tohoto sdružení a členů HDK ÚV ČSBS spolu s její předsedkyní, ..., vezměte konečně na vědomí!
Na daleko větší část vlastenců byla gestapem uvalena ochranná vazba, to znamená, že byli uvězněni v koncentračních táborech bez soudu ...
Všichni gestapem zatčení vlastenci byli podrobeni nelidsky krutým výslechům příslušníků zločinecké organizace - Gestapa.
O nelidské krutosti, ukrutnosti a až patologickém sadismu gestapáků – zločinců, kteří spolu s příslušníky SS páchali ty nejhrůznější zločiny proti lidskosti, vypovídají oběti jejich běsnění.
Paní Marie Bílková uvádí:
„ Kolik bití a jiného trápení jsme při výsleších vytrpěli. Měli jsme otevřené rány, na které nám lili vodu. Manžel měl tak rozbitá chodidla, že se ani nemohl na nohy a soudruha Vaverku jsme po výslechu nemohli poznat. Dokud jsme nepodepsali protokol, byli jsme na samotce.“
( Aby se nezapomnělo … - Václav Sádlo, str. 23 )
Josef Junek uvádí:
„ Trýznění Vaverky dostoupilo vrcholena Zelený čtvrtek. Byl po výslechu dovlečen na celu se strašnými ranami v zádech, sedací části a chodidlech, zuby vytlučené a ústa zkrvavená, takže měl do rána celý obličej odulý a modrý. Na Velký pátek byl znovu odvlečen k výslechu. Po novém bezvýsledném trýznění byl odveden do koupelny a zde trýzněn tak zvaným šleháním vodou. Stále spoután byl na celu přivezen. S majorem Snítilem uložili jsme jej na pryčnu, třásl se zimou, položili jsme na něj všechny pokrývky z cely, přidržovali jsme přikrývky na něm, protože se strašně chvěl. Volali jsme vězeňského lékaře, marně.“
( Aby se nezapomnělo … - Václav Sádlo, str. 305 )
V knize – Zločinná role gestapa, Oldřich Sládek na str. 128 v podkapitole – Výslechy, uvádí:
„ V případě, že vyslýchající gestapák donutil zadrženého k výpovědi, sepsal ji a každý z vyslýchaných ji musel podepsat. Většinou vůbec nevnímal, co tam gestapák napsal, protože byla německy a navíc nedostal čas a jiné podmínky k jejímu podrobnému pročtení. …“
Baše Stanislav - Opočno
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval s Janem Sedláčkem - velitel roty "Oldřich", Aloisem Říhou - zástupce velitele roty "Oldřich", s Václavem Buchvaldem, Jaroslavem Fáberou, Josefem Hodovalem, Františekem Vítkeem, Cyrilem Ondrákem, Janem Pitrou.(1)
Gestapem byl zatčen 3. června 1940. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznici Griebo a Bayreuth.
V dubnu 1945 je zařazen do transportu hladu a smrti, který projížděl severními Čechami. V blízkosti Teplic - Šanova se mu dne 22. dubna 1945 podařilo z transportu uprchnout.
1. května 1945 se šťastně dostal domů.
Prezidente Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil panu Stanislavu Baši Československý válečný kříž 1939 .
Bittner Josef - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Rozšiřoval ilegální tiskoviny a ukrýval zbraně. Spolupracoval s Josefem Hartmanem, Josefem Žabokrtským ...
Gestapem byl poprvé zatčen 4. května 1940. Z vyšetřovací vazby byl propuštěn 18. července 1940. Znovu byl zatčen 16. července 1942. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové. Ve věznici v Rottenburgu, Berlíně, Stuttgartu.
11. prosince byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti
Begera Alois - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval s učitelem Rudolfem Zíbem, Františkem Drašnerem, ...
Gestapem byl zatčen 12. února 1940, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, policejní věznici Terezín.
BEk Josef - HRADEC KRÁLOVÉ
Petiční výbor "Věrni zůstaneme" - PVVZ
Člen ilegálního krajského vedení odbojové organizace Petiční výbor "Věrni zůstaneme" (PVVZ) - více se o PVVZ dozvíze v práci Jiřího Koloucha - Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové ( str. 77 až 83 ). Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ) se spolu s Politickým ústředím (PÚ) a Obranou národa (ON) sdružují začátkem roku 1940 do Ústředního vedení odboje domácího, kde spolu velmi úzce spolupracují. PVVZ se mimo jiné zabývá i zpravodajskou činností
Gestapem byl zatčen 27. 10. 1941, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejních věznicích Terezín, Drážďany, Berlín.
Lidovým soudem v Berlíně byl odsouzen k trestu smrti.
Bucek Josef - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA
Koncem léta 1939 byl št. kpt. Albínem Sládkem pro odbojovou práci v Obraně národa.
Gestapem je zatčen 26. února 1940, je vězněn ve věznici královéhradeckého gestapa.
Nacistickým soudem byl odsouzen ke čtyřem letům vězení.
Vězněn jeve věznicích Praha - Pankrác, Kladno, Terezín, Litoměřice, Drážďany, Zhořelec, Budyšín, Bayreuth, Gollnov.
Po uplynutí doby, na kterou byl odsouzen, je na něj uvalena ochranná vazba a je umístěn do koncentračního tábora BuchenWald.
V koncentračním táboře Buchenwald umírá při náletu.
V pramenech jsou uváděny dva datumy úmrtí a to - 24. srpna 1944 nebo 20. srpna 1944.
BUreš František - major - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - sokolský odboj
V předválečném období je předsedou královéhradecké pobočky Svazu československého důstojnictva
O zapojení mjr. Bureše v odboji píše Jiří Kolouch v práci Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 85.
Za II. stanného práva bylo jeho jméno i jméno jeho manželky zapsáno na seznam, který zpracovala královéhradecká služebna SD. Kriteria podle kterých se vybíraly osoby, které byly zapsány do tohoto seznamu, podle kterého královéhradecké gestapo zatýkalo osoby ne něm uvedené, popsal ve své výpovědi vedoucí hrálovéhradecké služebny gestapa, gestapák Hardtke. Část Hardkeho výpovědi, kde tento systém výběru popisuje, je uveden pod nadpisem - K fungování nacistické justice se měli možnost po válce vyjádřit i samotní gestapáci .
I se svojí manželkou Ludmilou byl zatčen Královéhradeckým gestapem, oba byli vězněni ve věznici královéhradeckého gestapa a na zámečku v Pardubicích.
Stanným soudem v Praze byl za II. stanného práva odsouzen k trestu smrti.
BUREŠová Ludmila - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - sokolský odboj
Manželka mjr. Františka Bureše.
Stanným soudem v Praze byla za II. stanného práva odsouzena k trestu smrti.
CIMR FRANTIŠEK - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Pan Cimr byl skvělý grafik s malířským nadáním.
Pan Cimr byl dlouholetým členem Sokola, tiskovým zpravodajem a jednatelem župy sokolské.
Činnost v sokole ho velmi brzy po obsazení republiky přivedla do řad odbojářů, kteří vytváří sokolskou odbojovou organizaci, která se posléze stává součástí Obrany národa.
O zapojení pana Cimrav odboji píše Jiří Kolouch v práci Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 86 a 87.
V roce 1946 udělil prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš panu Josefu Cimrovi Československou vojenskou medaili za zásluhy II. stupně.
Dohnálek Oldřich - Rychnov nad Kněžnou
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zapojen do odbojové skupiny Obrany národa.
před zatčením se uchýlil do ilegality, v níž byl až do konce války.
Dohnálková Marie - RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byla zapojena spolu se svým manželem do odbojové skupiny Obrany národa.
" V období od 18. května 1942 do května 1945 byla důležitou spojkou odbojové organizace Obrana národa. Mimo jiné například zachránila vysílačku skupiny Barium. Zatčena a vyšetřována byla kvůli uprchlému a skrývajícímu se manželovi Oldřichu Dohnálkovi a pro podezření z protiněmecké činnosti. I když byla informována o aktivitách odbojové skupiny a metody vyšetřování gestapa kruté, nikoho neprozradila. Protože se gestapu nepodařilo prokázat její činnost, byla po neúspěšném vyšetřování z královéhradecké věznice propuštěna."
( Věznění, propuštění a osvobození občané okresu Rychnov n. Kn.u 1939 - 1945, str. 131 )
Gestapem byla zatčena v lednu 1945
DOLEŽALOVÁ Ludmila - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Narozena na rozhraní století v Černilově v rodině učitele tamější pětitřídní školy. Divadlo a Sokol, lásky, které ji provázely po celý život. 8.května 1918 vstoupila do Sokola , přibližně ve stejnou dobu se stala členkou Jednoty divadelních ochotníků „Klicpera“ v Hradci Králové, kde hrála ve více než sedmdesáti hrách.
V Sokole poznala Žofii Šnajdrovou - Jitřenku a Inu - Annu Slezákovou - Vašátkovou a stala se s nich nerozlučná trojice. Sokolu věnovaly veškeré své síly, zúčastňovaly se závodů sokolských žup, s Klubem čs. turistů prochodily republiku. Působily v různých funkcích, Ludmila se stala v roce 1926 náčelnicí jednoty Sokol v Hradci Králové, Ktterá je součástí sokolské župy Orlické, jejímž župním náčelníkem je středoškolský učitel Rudolf Zíb.
Při své práci v Sokolu se setkávala mimo jiné i s Karlem Nesnídalam, branným referentem pro dorost župy Orlické.
Láska, pravda a čest, tímto směrem vedla své sestry po dobu pěti let. V roce 1927 založila ve své jednotě oddíl házené žen. Významně se přičinila o výstavbu nové sokolovny, která byla slavnostně otevřena 28. října 1930. Splnila svůj sen a v únoru 1931 se vzdala funkce se slovy: „Mějte se rády, pracujte dále ze všech sil!“
V Sokole potom působila ve správním výboru jednoty a ve cvičitelském sboru. Společné zájmy v životě sokolském spojovaly Ludmilu, Žofii a Inu dlouhou řadu let tak, že lze mluvit o nejužší spolupráci, kterou konaly společně i v odboji.
Takto popsala Ludmila svoji činnost v únoru 1947, kdy se musela „zpovídat“ Svazu národní revoluce:
„ Od října 1938 jsem byla ve skupině sokolské, kterou vedl br. Rudolf Zíb a který celou sokolskou skupinu přihlásil a zapojil na skupinu vojenskou nynějšího generála Petra Nováka. Moje činnost byla nejprve zpravodajská. Byla jsem zapojena na sestru Žofii Šnajdrovou, která měla krycí jméno „Jitřenka“ a která spolu s Inou Slezákovou zahynula v Osvětimi. Rozmnožovala jsem letáky, různé poslechy z Londýna a předávala jsem její zprávy a přání p. starostovi Macháčkovi, který též zahynul. U sestry „Jitřenky“, v kanceláři garáží u Nováků, jsme se scházeli každý den.
Další moje činnost byla podpůrná. Sestra Šnajdrová vedla rozsáhlou akci sběratelskou, kdy se sbíraly potraviny, peníze, oblečení a rozdělovaly se pro potřebné rodiny a pro ty, kteří se museli skrývat. Po zatčení Žofie s Inou jsem přebrala vedení já s Marií Šubrtovou, která též pracovala v garážích u Nováků.
Moji činnost mohou dosvědčit Rudolf Zíb, František Cimr, František Šmíd, Václav Jílek, Marie Šubrtová.
Gestapu jsem byla sice také udána ohledně poslouchání rozhlasu, ale byla jsem varována a měla čas rádio upravit, při prohlídkách nebylo nic zjištěno a snad i to, že už byl duben 1945, tak nás nechali bez zajištění. „
Za svoji činnost obdržela po válce státní vyznamenání a čestný odznak Jitřenky . Zaslouženě.
( text a fotografie - pan Jiří Rádl )
O zapojení paní Doležalové odboji píše Jiří Kolouch v práci Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 86.
Dne 17. června 1946 udělil prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš paní Ludmile Doležalové Československou vojenskou medaili za zásluhy II. stupně - matriční číslo 14 042.
Drašner František - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Pro činnost v sokolském odboji je získán učitelem Rudolfem Zíbem v červnu 1939.
O zapojení pana Drašnera v odboji píše Jiří Kolouch v práci Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 85, mimo to se také podílel na ukrývání zbraní.
Spolupracoval s plk. Novákem, mjr. Matohlínou, št.kpt. Sládkem, učitelem Zíbem, Josefem Bitnerem, Josefem Hartmanem. Janem Sedláčkem a dalšími.
Gestapem byl zatčen 24. ledna 1940, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Litoměřice, Drážďanech, Budišíně, Rottenburgu a Studgartu.
11. prosince 1942 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti
Ve Studgartu byl 11. prosince 1942 odsouzen k trestu smrti.
Dusík Václav - Hronov
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen hronovské odbojové skupiny s názvem Mafie, která se koncem léta napojila na organizaci Obrana národa v Hradci Králové.
Členy odbojové skupiny byli - Bohumil Šindler, Albína Nováková, Václav Brandejs, František Kotík, Bedřich Světlík, Jan Slánský, Josef Jirásek, Hynek Kohl, KvětaEndlerová.
Pan Václav Dusík byl královéhradeckým gestapem zatčen 28. října 1941.
Dusílek Václav - OHNIŠOV
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny "Valenta", která byla začleněn do odbojové skupiny Bohdana Hartmana z Dobrušky.
Rozšiřoval ilegální tiskoviny a podílel se na obstarávání zbraní
Královéhradeckým gestapem byl zatčen 20. června 1940, vyšetřován byl do 29. července 1940 a pak byl propuštěn.
Podruhé byl gestapem zatčen 27. listopadu 1940, vězněn byl v královéhradecké věznici gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, ve věznici Bautzen Görlitz.
Nacistickým soudem je 20. června odsouzen k pěti letům káznice. Od soudu je deportován do věznice v Bayreuthu.
Osvobozen byl 14. dubna 1945 ve věznici v Bayreuthu.
Dyntar Josef - OHNIŠOV
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Člen odbojové skupiny "Valenta", která byla začleněn do odbojové skupiny Bohdana Hartmana z Dobrušky.
Královéhradeckým gestapem byl zatčen 20. června 1940, vyšetřován byl do 29. července 1940 a pak byl propuštěn.
Podruhé byl gestapem zatčen 27. listopadu 1940, vězněn byl v královéhradecké věznici gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Litoměřice, ve věznici Drážďany, Zhořelec, Budyšín, Dortmund, Műnster, Bayreuth.
Osvobozen byl 14. dubna 1945.
Ehl Antonín - Solnice
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Pan Antonín Ehl pracoval v odboji proti nacistům již od roku 1939. Byl ve spojení s čelnými představiteli Obrany národa v Hradci Králové a po likvidaci KVV ON a OVV ON v Hradci Králové u sebe ukrýval št. kpt. Albína Sládka a další odbojáře.
Jak sám dokládá, byl ve spojení i s hajným Václavem Kašparem a to až do zatčení pana Václava Kašpara gestapem.
V publikaci: "Živého mne nedostanou“ – Jan Brunclík, je na str. 16 uvedeno:
" ... Po odchodu z Hradce Králové našel útočiště u Antonína Ehla v Solnoci, kam přišel ( myšleno - št. kpt. Albín Sládek ) již 7. února 1940 s Bohumilem Říčařem. ... V této době udržoval styky ( myšleno - št. kpt. Albín Sládek ) s majorem Matohlínou, majorem Snítilem, přednostou železniční stanice Všestary Hynkem Jiroušem a četnickým strářmistrem Chaloupkou, kteří se scházeli u Ant. Ehla v Solnici čp. 367. Bohumil Říčař pobýval v září 1940 asi tři týdny u hajného Václava Kašpara v Petrovicích a potom odešel k Vamberku. ..."
Fábera Jaroslav - PLUKOVNÍK - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
V odboji spolupracoval s Aloisem Říhou - zástupce velitele roty "Oldřich", Stanislavem Bašem, Václavem Buchvaldem, Jaroslavem Buchvaldem, Jaroslavem Fáberou, Josefem Hodovalem a Františkem Vítkem. (1)
Gestapem byl zatčen 3. června 1940. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové
Konce války se dožil
Franta Jiří, Doc. MUDr. - HRADEC KRÁLOVÉ
PVVZ - Obrana národa - Jitřenka
Doc. Franta patřil mezi vedoucí činitele Petičního výboru věrni zůstaneme (PVVZ) ve východních Čechách, úzce spolupracoval s příslušníky KVV ON Hradec Králové - jeho velitelem pplk. Novákem, mjr. Matohlínou, mjr. letectva Snítilem, ale i představiteli profesních odbojových organizací, které byly součástí PVVZ:
- Odbojová organizace odborářů - odborový tajemník Jan Pytlík
- Odbojová organizace železničářů - inslektor ČMD Hrubý
- Odbojová organizace pracovníků pošt - Jaroslav Otava
Ve nemocnici spolupracoval v odboji s MUDr. Karlem Milostným. Oba lékařo se podíleli mimo jiné i na útěku mjr. Matohlíny z nemocnice, kde byl při svém prvním zatčení gestapem hospitalizován, který organizoval mjr. Jetectva Snítil.
Gestapem byl zatčen 27. října 1941 spolu s MUDr. Karlem Milostným. Zatčení obou lékařú je uváděno v souvislosti s činnosí gestapem zlikvidované vysílačky. Může se jednat o vysílačku Sparta I, která byla radiostanicí Ústředního vedení odboje domácího (UVOD). Gestapo radiostanici Sparta I likviduje v Jinonicích v noci z 3. na 4. října 1941. PVVZ je součástí UVOD, je spolu s Politickýn ústředím (PÚ) jeho politickou platformou. Je pravděpodobné, že zatčení obou lékařů, předních činitelů PVVZ královéhradeckého kraje má souvislost se zajištěním archivu PVVZ gestapem dne 18. října 1941. Archiv, který mimo jiné obsahoval informace o organizašní síti PVVZ včetně krycích adres, objevilo gestapo u J. Krásy, blízkého spolupracovníka J. Freidla.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Řídící úřadovny Gestapa Praha Pankrác a v Terezín. 22. května 1942 je převezen do Drážďan a později do věznice Moabit v Berlíně, kde byl v květnu 1943 odsouzen k trestu smrti.
Po rozsudku byl vězněn v Plötzensee a od října v káznici Brandenburg-Görden.
Trest mu byl 24. ledna 1945 změněn na 12 let káznice. Útrapy věznění se na jeho zdraví podepsaly, 2. února 1945 doc. MUDr. Jiří Franta umírá.
GLOSER J. - PORUČÍK - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
V předválečném období je por. Gloser členem královéhradecké pobočky Svazu československého důstojnictva
V souvislosti se zapojením mjr. Bureše v odboji uvádí Jiří Kolouch v práci Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 85, že :
Je možné, že se jedná o jednu a tu samou osobnost.
Hartman Bohdan - Plukovník - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Do okupace republiky velitel posádky v Dobrušce, po okupaci úředník na okresním úřadě v Rychnově nad Kněžnou.
Velící důstojník Obrany národa v Novém Městě nad Metují, kde vybudoval okresní velitelství.
V oblasti, které velel byly ustanoveny čtyři roty se svými mobilizačními okrsky:
Rota "Jaromír" - velitel Josef Pancíř - mobilizační okrsek Dobruška
Rota "Oldřich" - velitel Jan Sedláček - mobilizační okrsek Opočno
Rota "Bažantnice" - velitel Jan Vokoun - mobilizační okrsek České Meziříčí
Rota "Řehoř" - velitel Josef Římek - mobilizační okrsek Nové Město nad Metují
V odboji spolupracoval se štábním rotmistrem letectva Bohuslavem Kašparem a praporčíkem Emilem Dostálem a dalšími.
Gestapem byl zatčen 9. května 1940. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznicích Drážďany, Rottenburg a Stuttgart.
Soudem ve Stuttgartu byl odsouzen k trestu smrti.
HARTMAN Josef - Ohnišov
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Uznávaný zbrojíř - puškař. Zaměstnanec firmy František Dušek, která v Opočně vyráběla střelné zbraně.
Krátce po okupaci se zapojil do odboje a stal se členem skupiny odbojářů "Valenta", která působila v okolí Ohnišova u Opočna. Tato skupina je začleněna do oddílu Bohdana Hartmana z Dobrušky.
Josef Hartman obstarával a shromažďoval zbraně, roznášel ilegální tisk ...
Gestapem byl zatčen 10. června 1940. Tři měsíce byl vězněn a vyšetřován gestapem v Hradci Králové, pak byl vězněn ve věznici ve Zhořelci, Berlíně a Stutgartu
Lidovým soudem v Berlíně byl 11.prosince 1942 odsouzen k trestu smrti.
HOHOVAL JOSEF - OPOČNO
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval se Stanislavem Bašem , Aloisem Říhou - zástupce velitele roty "Oldřich", s Václavem Buchvaldem, Jaroslavem Fáberou, Františekem Vítkeem, Cyrilem Ondrákem, Janem Pitrou.(1)
Gestapem byl zatčen 3. června 1940. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác a ve věznici v Jihlavě.
Propuštěn je 8. června 1943.
Horník Jaroslav - Hradec Králové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
1. místonáčelník Župy Orlické a náčelník jednoty sokolské na Pražském Předměstí v Hradci Králové.
Do odboje se zapojil ihned po okupaci republiky nacisty. Pod vedením pana Rudolfa Zíba, náčelníka Župy sokolské Orlické se pan Jaroslav Horník podílí již na začátku dubna 1939 na vzniku odbojové organizace Národní odboj, jejíž základ tvoří sokolové Župy Orlické.
Pan Jaroslav Horník je vedoucím odbojové skupiny jejímiž členy jsou mimo jiné pan Karel Nesnídal a pan Josef Urban.
V odbojové práci pokračuje i po rozbití Obrany národa v Hradci Králové. Je členem odbojové organizace, která vzniká reorganizací poničené Obrany národa v severovýchdních Čechách - Národního odboje - Jitřenka.
Po celou dobu v odboji pan Jaroslav Horník spolupracuje s panem Karlem Nesnídalem, panem Josefem Urbanem, byl vedoucím jejich odbojové skupiny.
Gestapem byl zatčen 21. července 1941.
Gestapen na něj byla uvalena ochranná vazba, vězněn byl v policejní věznici Praha - Pankrác, 15. srpna 1941 je deportován do koncentračního tábora Mauthausen.
Hrobař František - HRADEC KRÁLOVÉ
OBRANA NÁRODA - V boj
Krátce po okupaci se zapojil do odboje v Obraně národa, skupině V boj. Podílel se na uschování benzínu a je pravděpodobné, že i zbraní.
Gestapem byl zatčen 23. ledna 1940. Gestapo u něj nalezlo pět sudů benzínu. Tyto pohonné hmoty byly určeny pro podporu činnosti velitelství Obrany národa.
Gestapem byl vězněn ve věznici v Hradci Králové a v policejní věznici Praha - Pankrác.
Věznění a "zostřené výslechy" při nichž se z něho gestapáci snažili vymlátit další informace se neblaze podepsaly na jeho už tak velmi nedobrém zdravotním stavu.
Krátce po propuštění v Hradci Králové - Malšovicích umírá.
Hrubý Vladimír Ing. - Praha
Petiční výbor "Věrni zůstaneme" - PVVZ
Člen ilegálního krajského vedení odbojové organizace Petiční výbor "Věrni zůstaneme" (PVVZ) - více se o PVVZ dozvíte v práci Jiřího Koloucha - Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové ( str. 77 až 83 ). Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ) se spolu s Politickým ústředím (PÚ) a Obranou národa (ON) sdružují začátkem roku 1940 do Ústředního vedení odboje domácího, kde spolu velmi úzce spolupracují. PVVZ se mimo jiné zabývá i zpravodajskou činností
Do odboje se zapojil v roce 1939, Je členem krajského vedení PVVZ královéhradeckého kraje. V rámci odbojové činnosti se účastní i získávání zpravodajsky cenných informací o vojenských transportech, které předává příslušníkům Obrany národa.
V Obraně národa spolupracuje s plk. Novákem, mjr. Peterou, panem Kleandrem a dalšími.
Gestapem byl zatčen 7. prosince 1941,je vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznici v Drážďanech, Gollnově, Berlíně, a Ambergu
Lidovým soudem je odsouzen k deseti letům káznice
Chaloupka Josef - četnický strážmistr - Nová paka
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem byl zatčen v roce 1939 v Nové Pace, vězněn byl ve Vrchlabí.
Z věznice se mu podařilo utéct.
Skrýval se v Kvasinách u stavitele Kocha, kde se aktivně zapojil do odbojové činnosti, dále se ukrýval ve Vamberku ...
Aktivně se zapojil do Pražského povstání, kdy na žádost o pomoc Praze odejel bojovat s nacisty do Prahy.
Svůj život položil na Staroměstském náměstí někde v blízkosti Staroměstské radnice.
CHALUPA IVAN - PLUKOVNÍK - PRAHA
OBRANA NÁRODA
* 28. ledna 1987 - Kukleny (místní část Hradce Králové)
Od roku 1922 do roku 1934 je příslušníkem 4. pěšího pluku Prokopa Velikého v Hradci Králové.
V Hradci Králové je dlouholetým členem sokola a náčelníkem sokola na Pražském Předměstí.
Krátce po okupaci se zapojil do odbojové organizace Obrana národa.
Pražským gestapem byl zatčen 3. února 1942. Gestapem byl vězněn v policejní věznici Praha - Pankrác, ve věznici v Gullnově a Bezlíně.
Lidovým soudem v Berlíně byl 7. října 1941 odsouzen k trestu smrti.
Jelínek Oldřich - rotmistr - Hradec Krlové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
* 18. května 1992 - Dvůr Králové nad Labem
Po okupaci naší republiky se ihned zapojil do odboje a podílel se na budování krajského velitelství Obrany národa v Hradci Králové.
Patřil k blízkým spolupracovníkům plk. Petra Nováka a dalšími důstojníky krajského velitelství Obrany národa. Spolu s nimi objížděl jednotlivé okresy královéhradeckého kraje, kda pomáhal s budováním okresních velitelství Obrany národa, k nimž také zajišťoval kurýrní službu. Zejména se jednalo o okresy Česká Skalice, Jaroměř a Náchod, je velmi pravděpodobné, že spolupracoval i s plk. Bohdanem Hartmanem ( gestapem byl vyšetřován spolu s plk. Bohdanem Hartmanem a Miroslavem Valentou i rotmistr Jelínek )
Gestapem byl zatčen 8. února 1940 v Hradci Králové, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznici v Berlíně a ve věznici ve Stuttgartu.
Lidovým soudem v Berlíně byl dne 8. prosince 1942 odsouzen k trestu smrti.
JEžek karel - Doubravice
Sokolská odbojová organizace - S21B
* 29. května 1992 - Dvůr Králové nad Labem
Byl členem odbojové organizace S21B na Červenokostelecku.
Odbojové organizace S21B poskytla podporu paravýsadku Silver A.
Pan Karel Ježek poskytl pomoc parašutistovi a telegrafistovi skupiny pplk. Jiřímu Potůčkovi při jeho útěku z osady Končiny.
Gestapem byl na základě pravomocí mu daných za druhého stanného práva zavražděn na Zámečku v Pardubicích.
Jirouš Hynek - Hradec Králové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
* 25. září 1897 - Martinice
Přednosta železniční stanice Všestary, legionář, sokol.
Byl členem odbojové organizace Obrana národa v Hradci Králové od jejího vzniku, spolupracoval s mjr. Matohlínou, št.kpt. Albínem Sládkem, starostou Rosnic Josefem Macháčkem, št. kpt. četnictva Bohumilem Tuhým. Činný byl i v odbojové organizaci železničářů, která byla součástí PVVZ.
Podílí se na rozšiřováná časopisu "V boj". Na konci roku 1939 seznamuje mjr. Josefa Matohlínu s panem Aloisem Martínkem skladníkem u protektorátních drah ( BMB-ČMD ) v Náchodě, který předával mjr. Josefu Matohlínovi zprávy o průmyslu v Náchodě a provotu na tamní železnici.
Po té, co odešel št. kpt. Albín Sládek na začátku února 1940 do ilegality a ukrýval se v Solnici u pana Antonína Ehla, dojíždí za nám k Ehlům mjr. Josef Matohlína, mjr. Václav Snítil, panem Hynek Jirouš, strážmistr četnictva Chaloupka a Bohumil Říčař.
Do odchodu do ilegality dojíždí pan Hynek Jirouš za mjr. Matohlínou a št.kpt. Sládkem k manželům Slavíkovým do Nového Hrádku, kam jim vozí zprávy a zeleninu od starosty z Rosnic Josefa Macháčka. Naposledy odjíždí z Všestar přes Hradec Králové do Nového Hrádku 20. ledna 1941 vlakem č. 4102. Odpoledne 20. ledna 1941 kolem 16. hodiny přijíždí do Všestar k Jiroušovým dva gestapáci, jeden z nich je Wenzel Hanke (Václav Boháč) oddělení IV.-2 venkovské služebny gestapa Hradec Králové a ptali se po panu Hynku Jiroušovi. Dozvěděli se, že někam odjel vlakem.
Gestapáci čekají na pana Hynka Jirouše u příjezdu vlaků jak večer 20. 1. tak i celý druhý den.
Pan Hynek Jirouš se vrací z Nového Hrádku až 22. ledna 1941. Jede vlakem do Předměřic a pěšky jde do Všestar. Cestou se zastaví v hostinci Na Zavadilce u Světí, kde je hostinským informován, že se po něm shání gestapo. Od 22. ledna 1941 je pan Hynek Jirouš v ilegalitě. Nejprve ce skrývá u manželů Tuhých ( št. kpt. četnicta Tuhý) po několika dnech je odveden starostou macháčkem k děkanu Antonínu Markovi na faráru v Libčanech, asi do 20. března 1941, pak byl převeden starostou Rosnic Josefem Macháčkem k Josefu Černému do Rosnic. Zde je zatčen díky převelké horlivosti četnického strážmistra Bašaty při banální hospodářské kontrole dne 5. prosince 1941.
V pamětní knize obce Rosnice je uvedeno:
"... přednosta Hynek Jirouš, který polozastřeným oknem sledoval četnické hlídky a hospodářské orgány, jak se procházejí obcí. Konečně viděl, že jedna taková hlídka, vedená starým hospodářem šla do čísla 51.
Když uslyšel jejich kroky na záspi, rozhodl se,v že se ještě ukryje pod postel. ...
... když se dal úředník do přeměřování obilí, nedalo mu to, vyšel ze špícharu do síně, pootevřel dveře do světnice a tu spatřil na zemi ležet muže, který se snažil dostati pod postel.
Strážmistr Bašta vstoupil do světnice a vyzval ležícího muže, aby vylezl a vstal. Přednosta Jirouš vylezl, postavil se, ale chvěl se silně po celém těle. Na dotaz strážmistra Bašty, kdo je, udal, že se jmenuje josef Prokeš a je z Bukoviny. Bašta odešel ze světnice zpět na šprýchar, kde nebyli ještě hotovi s přeměřováním obilí. Přiblížil se k úředníkovi a pravil mu, že ve vedlejší světnici mají nějakého muže, který se snažil ukrýt pod postel a když ho vyzval, aby vylezl, uposlechl, ale chvěl se po celém těle. Dodal, že to bude pravděpodobně nějaký blázen.
Černý, zaslechnuv řeč strážníka Bašty, řekl, aby mu dal pokoj, že je to jeho známý. Úředník si řeči vůbec nevšímal a hleděl si svého. V tu dobu přišla na sýpku druhá kontrola, ...
Tato hlídka vyčkala celkováho výsledku první kontroly, zatím co Bašta vedl četníka do přední světnice, aby mu ukázal podezřelého muže. Za ním tam přišel i druhý civilní orgán. v jeho přítomnosti opět se dotazoval Jirouše na jméno a proč lezl pod postel.
Na to se dotazovaný doznal, že je Hynek Jirouš ze Všestar a že se tady schovává.
Po odchodu hospodářské kontroly od Černých, vyhledali oba četníci velitele asistenčního oddílu nadporučíka Hrubého a jemu hlásili své zjištění. ...
Všechna vina v daném případě spadla na četníky, ýe pouze z přílišné horlivosti - která nebyla příjemná ani kontrolním orgánům, pomohli gestapu ku skvělému úspěchu ...
Nadporučík Hrubý, po dlouhém rozvažování se konečně rozhodl a telefonoval gestapu do Hradce Králové o velkém služebním úspěchu v prospěch gestapa. Gestapo přijelo okamžitě. Zatklo přednostu Hynka Jirouše a Josefa Černého mladšího a kolem poledne ho odváželo do Hradce Králové.
Gestapák Václav Boháč, přejmenovaný na Hanke provedl ještě ďábelský čin. Zastavil na nádraží ve Všestarech a pozval paní Jiroušovou, aby se šla podívat, jaký učinil nález. ..."
Dne 12. prosince 1941 se skokem z třetího patra pan Hynek Jirouš pokusil o sebevraždu. Je zde i verze, že byl gestapáky vyhozen z okna. Ten den byl konfrontován na gestapu v Hradci Králové se svojí manželkou. Konfrontace byla přerušena, paní Jiroušová byla odvedena z místnosti, po té co se dveře zavřely slyšela jen křik svého manžela, který náhla skončil ...
Těžce zraněný Hynek Jirouš byl převezen do nemocnice, kde po dvou dnech na následky svých zranění umírá.
Prezidente Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil panu Hynku Jiroušovi in memoriam Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo - 13 996.
Kálal Jaromír, JUDr. - Hradec Králové
Obrana národa - Jitřenka
* 21. března 1902 - Dvůr Králové nad Labem
Na začátku okupace naší vlasti se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Podílel se na zajišťování odchodu vlastenců do zahraničí. Například se podílel na odchodu do zahraničí plk. letectva Josefa Berounského a dalších.
Gestapem byl zatčen 22.6.1942.
Gestapem byl na základě pravomocí mu daných za druhého stanného práva zavražděn na Zámečku v Pardubicích.
Kašpar František - Třebechuvoce pod Orebem
Obrana národa - odboj sokolů
* 5. května 1904 - Pardubice
Před okupací naší vlasti nacisty byl členem výboru sokola v Třebechovicích pod Orebem, členem předsednictva Sokolské župy Orlické a župním vedoucím sokolské předválečné výchovy
Do odboje se zapojil krátce po okupaci vlasti nacisty, odbojová skupina, které byl členem měla vazbu na Obranu národa
Gestapem byl zatčen 21. července 1941 v kanceláři státních drah v Hradci Králové, kde pracoval.
Byl vězněn ve věznici gestapa v Hradci králové, v policejní věznici Praha Pankrác.
Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba a v září 1941 je deportován do koncentračního tábora Mauthausen
Kleandr Josef - HRADEC KRÁLOVÉ
Obrana národa - Jitřenka
* 7. listopadu 1905 - Velký Vřešťov
Se složkami Ústředního vedení odboje domácího ( Úvod ), kterými jsou Petiční výbor "Věrni zůstaneme" ( PVVZ ), Obrana národa ( ON ) a Politické ústředí ( PÚ ) úzce spolupracují i odbojové organizace, které vznikají z osob, které spojuje jejich profese a tak se na stránkách práce Jiřího Koloucha - Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové, na str. 88 a dále dozvíte informace o odbojových skupinách železničářů, pracovníků pošty ...
Pan Kleandr Josef - vrchní adjunkt ČSD v Hradci Králové se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana Národa ihned po okupaci.
Velmi aktivně získával a předával mjr. Janu Peterovi - zpravodajskému důstojníkovi ON v Hradci Králové, informace zpravodajského charakteru, které získával díky svému postavené v ČSD a ve spolupráci s odbojáři z odbojové skupina železničářů, které se týkaly vojenských transportů, které projížděli přes Hradec Králové například k hranicím s Polskem ...
Dále spolupracoval s Ing. Vladimírem Hrubím, Jaroslavem Otavou - členem KV PVVZ a dalšími osobnostmi v Hradci Králové. Pan Josef Kleandr měl spojení i s C. Trägrem v Praze.
Gestapem byl zatčen 27. února. 1941.
Lidovým soudem v Berlíně byl dne 20. ledna 1943 odsouzen k trestu smrti.
Koch František - Kvasiny
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Je prvním vedoucím odbojové skupiny Jitřenka v Kvasinách, podílí se zde na organizování humanitárních sbírek pro potřebné občany, jejichž rodinní příslušníci byli postiženi persekucí, ukrývá osoby hledané gestapem - četnický strážmistr Josef Chaloupka, prof. Hášu, Václava Sládka a další.
Spolupracuje s učitelem Holcem, četníkem Bílkem ze Solnice a jak je patrni z dopisu Antonína Ehla ze Solnice, spolupracuje i s hajným Václavem Kašparem z Petrovic nad Orlicí.
Gestapem je zatčen v listopadu 1941, je vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác. V pankrácké věznici se mu podařilo nasimulovat duševní nemoc a je díky tomu převezen do psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě a posléze do léčebny Praha - Bohnice.
Za Pražského povstání se účastní bojů proti okupantům.
KORÁBOVÁ MARIE - Plotiště nad Labem
Sokolský odboj
* 13. září 1902 - Hradec Králové
Byla náčelnicí Sokala v Plotišti nad Labem.
Krátce po okupaci se zapojila do odboje, mimo jiné získávala a předávala informace zpravodajského charakteru.
Spolupodílela se na skrývání v ilegalitě žijícího redaktora Josefa Vaňka
Gestapem byla zatčena 2. června 1942. Za dva dny byla popravena.
Gestapem byla na základě pravomocí mu daných za druhého stanného práva zavražděna na Zámečku v Pardubicích.
Koutník František - Plotiště nad Labem
PVVZ - Obrana národa - Jitřenka
* 12. června 1897
Zaměstnanec ČSD v Hradci Králové, pokladník Sokola v Plotišti nad Labem.
Má kontakt na odbojovou organizaci Obrana národa a Petiční výbor "Věrni zůstaneme" v Hradci králové.
Gestapem je zatčen 28. října 1941. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, policejní věznici Praha - Pankrác, Terezín, ve věznici v Drážďanech a Litoměřicích.
Zemským soudem v Litoměřicích byl 17. února 1943 odsouzen ke třem letům káznice.
po odsouzení je vězněn ve věznici v Anhaltu a ve věznici Griebo.
KRČ Arnošt - major - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl spolu se štábním rotmistrem letectva Bohuslavem Kašparem a praporčíkem Emilem Dostálem a dalšími zapojen do odbojové skupiny plk. Bohdana Hartmana, podílí se spolu s plk. Hartmanem na organizaci vznikající odbojové skupiny. V červnu 1939 získává pro práci v odboji Jana Sedláčka, který je posléze ustanoven velitelem roty "Oldřich" - mobilizační okrsek Opočno.
Gestapem byl zatčen 12. února 1940.
Konce války se dožil.
Kříž Jaroslav - Přepychy
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl členem odbojové organizace Obrana národa.
Zatčen byl gestapem 6. června 1940. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Litiměřice, ve věznici v Drážďanech, Budyšíně, Bayreuthu, Griebo a Zwickau.
Konce války se dožil.
Kudrna Rudolf - Hradec Králové
PVVZ - Obrana národa - Jitřenka
* 17. dubna 1896 - Nový Hradec Králové
V odbojové práci byl ve spojení s příslušníky Obrany národa - mjr. Peterou a dalšími.
Gestapem byl zatčen 2. června 1942. Za dva dny byl popraven.
Gestapem byl na základě pravomocí mu daných za druhého stanného práva zavražděn na Zámečku v Pardubicích.
Kynych František - podplukovník - Rychnov nad Kněžnou
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolu s Dr. Novotným, krátce po okupaci republiky, zakládá v Rychnově nad Kněžnou ilegální buňku, která se stává základem rozsáhlejší organizace na Rychnovsku.
Gestapem je zatčen 1. února 1940. Je vyšetřován královéhradeckým gestapem a vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, kde onemocněl a 27. května je hospitalizován v nemocnici v Hradci Králové. Z nemocnice se pplk. Kynychovi podařilo 30. června 1940 uprchnout.
Po útěku z vazby se ukrývá na různých místech na Vysokomýtsku, Černokostelecku a Rychnovsku.
V listopadu 1940 dostávají členové jeho rodiny od gestapa ultimatum, buď se František Kynych přihlásí sám na gestapu nebo na ně bude uvalena ochranná vazba a budou deportováni do koncentračního tábora
František Kynych předává velení oddílu obrany na Rychnovsku mjr. Janu Zelenému a nechávý se hospitalizovat v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou. Tam je zatčen gestapem.
Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, Pardubicích, v policejní věznici Praha - Pankrác, Litoměřice, Gollnow. Gestapem na něj byla uvalena ochranná vazba a byl deportován do koncentračního tábora Buchenwald.
Osvobozen byl 11. dubna 1945
Lochmanová Božena - Petrovice nad Orlicí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Sestra hajného Václava Kašpara. Přímá účastnice dění v hájovně č.p. 60 ve Velkých Petrovicích, část obce Petrovice nad Orlicí.
Po zatčení manželů Kašparových se starala o dceru manželů Kašparových - Jiřinku
MAch Oldřich - Semechnice
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Je úředníkem na Politické expozituře, kde pracuje i št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar. Spolu s Bohuslavem Kašparem je zapojen do odboje. Podílí se na vydávání dokladů v ilegalitě žijícím odbojářům.
Gestapem byl zatčen za II. stanného práva a na základě rozsudku stanného soudu bal v Pardubicích na Zámečku popraven.
MAREK ANTONÍN - BYSTRÉ
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Farář římskokatolické církve, do odbojové práce se zapojil v roce 1940.
Měl napojení na odbojáře z odbojové skupiny, která se vytvořila kolem mjr. Matohlíny a št. kpt. Albína Sládka.
Zatčen byl gestapem 7. října 1944 při likvidaci paravýsadku Barium a s ním spolupracujícími odbojáři. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Terezín.
V Terezíně byl osvobozen 4. Května 1945
MÁRINKOVÁ BOŽENA - HRADEC KRÁLOVÉ
Obrana národa - Jitřenka
Spolupracovnice plk. Josefa Matohlíny, mimo jiné se podílela na organizaci jeho útěku z nemocnice v Hradci Králové, který se uskutečnil 10. července 1941.
MAŠINDA KAREL - MAJOR - HRADEC KRÁLOVÉ
Obrana národa - Jitřenka
* 24. listopadu 1897 - Lužec nad Cidlinou
Krátce po okupaci republiky se zapojuje do činnosti Obrany národa.
V publikaci Vy padlí ... Vám budiž věčná čest a sláva! je uvedeno, že s ním bylo počítáno na funkci velitele praporu. J. Kolouch v práci Z historie nekomunistického odboje na str. 79, potvrzuje skutečnost, že královéhradeckým vedením Obrany národa byl zpracován mobilizační plán, který se koncem roku 1939 i se seznamem členů Obrany národa dostává do rukou královéhradeckého gestapa, na základě takto získaných informací provedlo hradecké gestapo rozsáhlou zatýkací akci na jaře 1940.
Gestapem byl poprvé zatčen v únoru 1940, po výslechu byl propuštěn. Podruhé byl gestapem zatčen 20. ledna 1941. Gestapem byl vězněn ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici v Praze - Pankrác.
Vrchním zemským soudem v Litoměřicích je odsouzen ke čtyřem letům vězení.
Vězněn byl ve věznici v Drážďanech, Gollnowě a Untermassfeldu, kde pravděpodobně zahynul při náletu spojeneckých letadel.
MAtohlína Josef - plukovník - HRADEC KRÁLOVÉ
Obrana národa - Jitřenka
* 8. března 1897 - Zdolbunov
Krátce po okupaci republiky se zapojuje do činnosti Obrany národa.
Je blízkým spolupracovníkem plk. Petra Nováka. V únoru 1940 odchází do ilegality. Po vlně zatýkání na jaře roku 1940 v řadách členů Obrany národa na královéhradecku se spolu se št.kpt. Albínem Sládkem snaží obnovit činnost této organizace, což se jim daří. Plk. Josef Matohlína je v té době velícím důstojníkem Obrany národa severovýchodních Čech.
Jiří Kolouch v publikaci Z historie nekomunistického odboje na str. 80 a 81 uvádí, že se gestapo snažilo zatknout plk. Josefa Matohlínu a št.kpt. Albína Sládka v noci z 6. na 7. března 1941 v Novém Hrádku, kde se ukrývali u manželů Slavíkových.
Několikrát přespal i v Náchodě u pana Antonína Martinka, který mu předával informace o provozu na náchodské železniční trati a průmyslu v Náchodě, kde se stýkal i s panem Waltrem Tesařem ...
V publikaci - Vy padlí ... Vám budiš věčná čest a sláva je uvedeno, že plk. Matohlína je gestapem zatčen v noci z 6. na 7. května 1941.
Od 10. března 1941 se mjr Matohlína spolu s manželi Slavíkovými skrýval u št. kpt. četnictva Bohumila Tuhého v Rosnici kousek od Všestar u Hradce Králové. 12. května se manželé Slavíkovi a plk. Josef Matohlína vrací zpět na Nový Hrádek. O návratu Slavíkových na Nový Hrádek jsou ihned informováno královéhradečtí gestapáci svým pomahačem, pravděpodobně četnickýn strážmistrem Josefen Pflégrem. V noci - v jedenáct hodin, vtrhli gestapáci do bytu Slavíkových, panu Slavíkovi se podařilo uprchnout a až do konce vákly se skrýval v pohraničních opevněních. Plk. Josf Matohlína je gestapem zatčen.
Vězněn je ve věznici královéhradeckého gestapa, kde se pokusil spáchat sebevraždu. Jiří Kolouch v publikaci Z historie nekomunistického odboje na str. 81 uvádí, že se to mělo odehrát někdy na konci května 1941, v publikaci Vy padlí... Vám budiž věčná čest a sláva je uvedeno, že k pokusu o sebevraždu došlo v noci z 2. na 3. června 1941.
Jiří Kolouch v publikaci Z historie nekomunistického odboje na str. 81 dále uvádí, že se mu podařilo z nemocnice přes natěrače okem oslovit paní Boženu Márinkovou, která se zkontaktovala s mjr. letectva Václavem Snítilem, který do plánu na útěk plk. Matohlíny zasvětil i MUDr. Jiřího Frantu ( předního představitele PVVZ v Hradci Králové ), který plk. Matohlínu i operoval. 10. července v jedenáct hodin v noci plk. Matohlína z nemocnice utíká.
Ukrývá se v Bříze, kde ho ošetřuje MUDr. Karel Milostný a na dalších místech královéhradeckého kraje.
Gestapem je opět zatčen 10. prosince 1941, některé prameny uvádí datum zatčení 14. prosince 1941, když se v Litomyšli skrýval u pana Eduarda Krále. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa a v policejních věznicích, které spadaly do podřízenosti řídící úřadovny gestapa v Praze.
Lidovým soudem v Drážďanech byl byl 29. března 1943 odsouzen k trestu smrti.
Prezidente Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil 16. února 1946 plk. Josefu Matohlínovi Československý válečný kříž 1939. Matriční číslo - 17 111.
Milostný Karel, MUDr. - HRADEC KRÁLOVÉ
PVVZ - Obrana národa - Jitřenka
* 11. dubna 1913 - Jersín u Velkého Meziříčí
V roce 1938 je zaměstnán v nemocnici v Hradci králové, kde pracuje na rentgenologii.
Krátce po okupaci vlasti nacisty, c druhé polovině roku 1939 se zapojije do odboje. Spolupracuje s krajským vedením Petičního výboru "Věrni zůstaneme" (PVVZ) v Hradci Králové. Va vedení PVVZ na krajské úrovni v Hradci Králové je v té době JUDr.Jaroslav Profous a Rudojf Pytlík.
V rámci své činnosti se podílel na výrobě letáků, které tiskl na cyklostylech, které ukrýval v nemocnici. Určitou dobu ukrýval i vysílačku.
V rámci činnosti v PVVZ spolupracoval i se členy Obrany národa na realizaci společných úkolů, jedním z nichž byla například realizace zpravodajské činnosti proti nepříteli.
Po útěku mjr. Josefa Matohlíny - představitele Krajského velení Obrany národa v Hradci Králová, na kterém se mimo jiné přímo podílel mjr. letectva Václav Snítil - další člen krajského velení ON v Hradci Králové, poskytoval MUDr. Milostný lékařskou péči hledanému mjr. Matohlínovi.
Pro občany, o které se zajímalo gestapo obstarával fingované potvrzení o jejich zdravotních problémech.
Gestapem byl zatčen 27. října 1941 spolu s doc. MUDr. Frantou, čelným představitelem PVVZ v Hradci Králové. Zatčení obou lékařú je uváděno v souvislosti s činnosí gestapem zlikvidované vysílačky. Může se jednat o vysílačku Sparta I, která byla radiostanicí Ústředního vedení odboje domácího (UVOD). Gestapo radiostanici Sparta I likviduje v Jinonicích v noci z 3. na 4. října 1941. PVVZ je součástí UVOD, je spolu s Politickýn ústředím (PÚ) jeho politickou platformou. Je pravděpodobné, že zatčení obou lékařů, předních činitelů PVVZ královéhradeckého kraje má souvislost se zajištěním archivu PVVZ gestapem dne 18. října 1941. Archiv, který mimo jiné obsahoval informace o organizašní síti PVVZ včetně krycích adres, objevilo gestapo u J. Krásy, blízkého spolupracovníka J. Freidla.
Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Terezín, ve věznici v Drážďanech a Berlíně.
7. května 1943 byl lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti.
Mlateček Alexander - HRADEC KRÁLOVÉ
Československé revoluční hnutí sosialistické
* 25. září 1898 - Býšť
Krátce po okupaci vlasti nacisty se zapojuje do odboje. Je členem Československého revolučního hnutí socialistického. V rámci své činnosti v odboji spolupracuje jak s PVVZ - například s MUDr. Jiřím Frantou, tak i s Obranou národa - pplk. Kolářem a mjr. Matohlínou.
Gestapem byl zatčen 23. října 1941.
Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa.
Gestapo na něj uvalilo ochrannou vazbu, která byla realizována v koncentračním táboře Mauthausen.
Mojžíš Josef - Vamberk
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Farář Českobratrské církve evangelické , do odbojové práce se zapojil v roce 1940.
Ve Vamberku vytvořil buňku odbojové organizace, jejíž činnost organizoval. Sám zajišťoval rodné listy pro pracovníky odboje žijící v ilegalitě, podílel se na evidenci a ukrývání zbraní a na obstarávání pohonných hmot ...
Gestapem byl zatčen 5. února 1942, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, policejní věznice Praha -Pankrác, Terezín, Litoměřice.
Lidovým souden v Litoměřicích byl odsouzen k sedmi letům káznice.
Dále byl vězněn v Drážďanech, koncentračním táboře Dachau - věznice Greibo
Osvobozen byl 25. dubna 1945
Nemasta Josef - PodpLUKOVNÍK - Náchod
OBRANA NÁRODA
* 18. prosince 1993 - Náchod
Legionář - pplk.Josef Nemasta byl po rozpuštění armády, po okupaci republiky, přeložen do Náchoda k Vládnímu policejnímu úřadu
Od začátku okupace je členem zpravodajské sítě - takzvané Schmoranzovy skupiny, která je napojena na odbojovou organizaci Obranu národa
Zdeněk Schmoranz, který stál v čele této zpravodajské skupiny byl pracovníkem tiskového odboru předsednictva ministerské rady. Členy této skupiny byli tiskoví referenti v různých místech okupované republiky.
Pplk. Josef Nemasta byl 24. července 1939 přidělen na vládní policejní úřad do Náchoda, kde mu byl přidělen tiskový referát.
Gestapem byl zatčen 25. srpna 1939.
Nesnídal Karel - Hradec Králové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka; OSVO - Jindra
Byl 1. místonáčelníkem jednoty sokolské na Pražském Předměstí v Hradci Králové a branným referentem sokolské Župy Orlické, jejímž župním náčelníkem byl středoškolský učitel Rudolf Zíb.
Do odboje se zapojil krátce po okupaci v rámci Národního odboje, sokolské odbojové organizace, která je od začátku dubna 1939 organizovaná náčelníkem Župy Orlické, středoškolským učitelem Rudolfem Zíbem a to i z popudu 1. místonáčelníka Župy Orlické Jaroslava Horníka, náčelníka jednoty sokolské na Pražském předměstí - viz výpověď pana Rudolfa Zíba - č.j. 34 825/49 a která je od května 1939 organizačně začleňována do Obrany národa v oblasti velení KVV ON v Hradci Králové. Panem Rudolfem Zíbem vedený Národní odboj má od samého počátku napojení na Dr. Františka Pecháčka - ředitele tělovýchovných škol v Tyršově domě, který se postupně stává zemským velitelem Obce sokolské v odboji (OSVO) pro oblast Čechy.
Z výpovědi pana Josefa Urbana se dá usuzovat, že on a s největší pravděpodobností i pan Karel Nesnídal byl zařazen do skupiny, kterou na jaře roku 1939 sestavil pan Rudolf Zíb z vojensky vycvičených členů sokola. Skupina o síle roty ( cca 100 příslušníků ) byla vyzbrojena. Každý příslušnik této skupiny měl ve své úschově minimálně pušku s příslušnou normou střeliva, většinou byli členové této skupiny vyzbrojeni i krátkými palnými zbraněmi, což zase potvrzuje ve svém svědectví pan Josef Urban, který měl v úschově dvě pušky a dvě pistole s příslušnou normou střeliva pro všechny zbraně.
Po odchodu pana Rudolfa Zíba koncem února 1940 přebírá velení nad organizací Národní odboj mjr. letectva Václav Snítil. Ve struktuře mjr. letectva Václavem Snítilem vedené odbojové organizace Národní odboj púsoví i nadále skupina vedená 1. místopředsedou Župy Orlické a náčelníkem jednoty sokolské na Pražském předměstí panem Jaroslavem Horníkem, jejímiž členy jsou mimo jiné i pan Karel Nesnídal a pan Josef Urban.
Tato odbojová skupina pod vedením pana Jaroslava Horníka, jejímiž členy jsou i nadále pan Karel Nesnídal a pan Josef Urban, je v rámci reorganizace Obrany národa v severovýchodních Čechách zapojena do št. kpt. Albínem Sládkem vedené odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka, která operovala v oblasti, kde působila jak soklská Župa Orlická, sokolská Župa Podkrkonošská - Jiráskova, tak i Župa Střelecká Jana Roháče z Dubé na Jaroměřsku.
21. července 1941 je zatčen pan Jaroslav Horník a jak uvádí pan Josef Urban, v souvislosti se zatčením několika členů skupiny je v roce 1941 krátce přerušena jeho odbojová činnost. Je velmi pravděpodobné, že to byl impuls i pro pana Karla Nesnídala ke krátkému přerušení odbojové činnosti v odbojové organizaci Národní odboj - Jitřenka. Pan Josef Urban ve svém svědectví mluví o krátkém přerušení odbojové práce v roce 1941, ne o delším, možná půlročním přerušení práce v odboji. Vzhledem ke svědectví pana Josefa Urbana se dá předpokládat, že on i pan Karel Nesnídal pokračovali v činnosti v odbojové organizaci Jitřenka.
Vzhledem k tomu, že gestapo minimálně až do podzimu 1942 nemělo ponětí o odbojové organizaci Jitřenka, nemohlo tímto směrem vést vyšetřování v případu Karla Nesnídala.
Na přelomu roku 1941 a 1942 vzniká sokolská odbojová organizace Jindra v jejímž vedení je i Dr. František Pecháček.
Pan Karel Nesnídal se koncem ledna 1941 účastí jako představitel Župy sokolské Orlické cvičitelskího lyžařskího kurzu, který se koná v Lomnici nad Popelkou pod vedením zemského velitele OSVO v Čechách a organizátora tělovýchovných škol ČOS, Dr. Františka Pecháčka. Na tomto kurzu byla dohodnuta strategie a cíle v pokračování odbojové činnosti OSVO. Je zde řešena i otázka obsazení jednotlibých pozic v této odbojové organizaci a otázka zastupitelnosti na těchto pozicích. Je aktualizována a doplněna personální struktura této ilegální sítě, na základě níž jsou pak na konci roku 1941 a začátku roku 1942 oslovováni příslušní činovníci sokola na různých úrovních vedení z nichž je vytvářena struktura odbojové organizace Česká obec sokolská v odboji - Jindra. Je velmi pravděpodobné, že účastníkem tohoto kurzu byl i pan učitel Josef Schejbal z Malých Svatoňovic, místonáčelníkem sokolské Župy Podkrkonošské - Jiráskovi.
Koncem ledna 1942 byl pan Karel Nesnídal osloven Dr. Františkem Pecháčkem, který ho pověřil vedením kraje VII Hradec Králové Obce sokolské v odboji (OSVO) - Jindra.
| Kraj Vll. Hradec Králové byl rozdělen na tři župy: | |||||
| 1. Župa | - krycí jméno Hedva | - | Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk | ||
| 2. Župa | - krycí jméno Ninočka | - | Náchod, Dvůr Králové nad Labem, Nové Město nad Mtují | ||
| 3. Župa | - krycí jméno Fanda | - | Pardubice, Vysoké Mýto, Chrudim, Litomyšl | ||
Pan Karel Nesnídal byl v úzkém kontaktu s i s panem Josefem Schejbalem místonáčelníkem sokolské Župy Podkrkonošské - Jiráskovi, který byl vedoucím ilegální odbojové organizace S21B, která operovala na Červenokostelecku.
Je pravděpodobné, že odbojová skupina S21B vzniká na jaře 1939 na základě dohody představitelů Župy Střelecké Jana Roháče z Dubé a Župy Podkrkonošské - Jiráskovy - viz. Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové.
V únoru 1942 se pan Kakel Nesnídal z podnětu Dr. Františka Pecháčka kontaktuje s učitelem Josefem Schejbalem v Malých Svatoňovicích. Tohoto setkání se účastní i pan Josef Urban. Po té, co pan Josef Schejbal potvrdil spolupráci, s tím, že sám uvedl, že v odboji již zapojen byl, předává o tomto pan Karel Nesnídal informaci Dr. Františku Pecháčkovi.
Odbojová skupina S 21 B se od února 1942, na výzvu vedení OSVO - Obce sokolsé v odboji - Jindra, konkrétně Dr. Františka Pecháčka - zemského velitele OSVO pro oblast Čechy, na kterého je skupina S 21 B přímo napojena, připravuje na podporu činnosti paraskupiny Silver A. Dne 8. března 1942 přijíždí poprve plk. Akfréd Bartoš v doprovodu plk. Josefa Valčíka do Malých Svatoňovic, kde se setkává s učitelem Josefem Schejbalem. Plk. Alfréd Bartoš předává učiteli Schejbalovi vizitku od Dr. Pecháčka ne které je napsáno:
"Bratře, prosím Tě, abys otevřel srdce bratřím, které Ti posílám. Pecháček. "
Návštěva měla souviset s poruchami vysílače Libuše a s možností technické pomoci skupiny S 21 B při řešení těchto potíží, které vysílačku Libuše stíhaly.
V lednu 1942 musela být obstarána náhrada za prasklou elektronku a to nebyla jediná elektronka, která při provozu stanice přestala fungovat. Pro technickou poruchu se Libuše odmlčela 31. března 1942, na krátko obnovila pvoz 4. dubna 1942 a pak se až do 13. dubna 1942 zase pro technické důvody odmlčela. 4. června 1942 se znovu Libuše z technických důvodů odmlřela, 8. řervna 1942 navazuje krátké spojení, ale pro technické problémy ve vysílání nepokračuje až do 18. řervna 1942.
Na technické pomoci paravýsadku Silver A se měl na podnět pana učitele Schejbala podílet pan Jaroslav Vokatý a radiomechanik Jaroslav Merta.
V Malých Svatoňovicích byla pro paraskupinu sestrojena záložní vysílačka, tuto vysílačku v součinnosti s panem učitelem Schejbalem sestrojili pracovníci telekomunikací pan Jaroslav Merta, pan Jaroslav Vokatý a jan Balatka. Vysílačka nejprve uschována na půdě školy v Malých Svatoňovicích a pak byla převezena na Bohdašín.
V reakci na činnost gestapa v oblasti Červenokostelecka, Malých Svatoňovic nechal pan L. Strnad tuto vysílačku, kterou ukrýval odnést svým nevlastním synem Věnkem ke Klikarům. Vysílačka pak byla pak panem Klikarem zničena v lesíku.
(informace o vysílačce mi poskytla paní Špatenková, spoluautorka publikace Nebylo jim souzeno žít)
Pan Josef Schejbal je v přímém spojení s vedením OSVO - Obce sokolsé v odboji - Jindra Dr. Františkem Pecháčkem a tak po sléze přebírá i vedení kraje VII Hradec Králové OSVO - Obce sokolsé v odboji - Jindra.
V srpnu 1942 je pan Karel Nesnídal odeslán na nucené práce do Strassbourgu, kde byl 13. září 1942 zatčen gestapem, po té, co o jeho činnosti po svém zatčení vypovídal Ladislav Vaněk (krycí jméno Jindra), náčelníka Jindry pro celý Protektorát - který je v některých pramenech uváděn jako spolupracovník gestapa, který například jako svědek u nacistických soudů velmi důsledně usvědčoval své bývalé spolubojovníky.
Pan Karel Nesnídal byl vězněn ve věznici gestapa Praha -Pankrác, v Hradci Králové, Terezín, ve věznici Golnow ve Štětíně a ve věznici Moabit v západní části Berlína.
Lidovým soudem v Berlíně byl odsouzen 8.července 1943 k trestu smrti.
po vynesení rozsudku byl umístěn ve věznici Berlín - Plötsensee.
Prezidente Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil panu Karlu Nesnídalovi dne 8. června 1946 Československý válečný kříž 1939.
Z citace je zřejmé, že obě odbojové organizace, jak odbojová organizace Obce sokolské v odboji - Jindra, tak i Obrana národa, jejíž součástí je Národní odboj - Jitřenka mají stejný minimálně jeden krátkodobý cíl a minimálně i jeden cíl dlouhodobý - přípravu na národní revoluci ...
Nejen z dokumentu České televize je zřejmé, že například jméno 1. místonáčelníka Župy Orlické a náčelníka jednoty sokolské na Pražském Předměstí v Hradci Králové, pana Jaroslava Horníka, na žádné pamětní desce na budově sokolovny na Pražském Předměstí v Hradci králové není. Pan Jaroslav Horník, člen odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka, vedoucí skupiny v níž s ním v odboji přímo spolupracoval pan Karel Nesnídal, pan Josef Urban, statečný odbojář, který tyto své spolupracovníky po svém zatčení gestapem nezradil, byl nacisty umučen v koncentračním táboře Mauthausen 16. prosince 1941.
O panu Karlovi Nesnídalovi napsala žákovskou práci - Karel Nesnídal. Hrdina II. odboje - dcera paní Lenky Ševcové Zborníkové - praneteře pana Karla Nesnídala - Veronika a Vojtěch Chochola. V březnu 2019 mne paní Lenka Ševcová Zborníková informovala, že tato žákovská práce obsahuje i některé mylné informace.
Novák Alois - OHNIŠOV
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Na jaře 1940 se zapojil do odboje a stal se členem skupiny odbojářů "Valenta", která působila v okolí Ohnišova u Opočna. Tato skupina je začleněna do oddílu Bohdana Hartmana z Dobrušky.
Roznášel ilegální tisk a ukrýval pušku, kterou dostal od puškaře Josefa Hartmana ...
Gestapem je zatčen 20. června 1940. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, Drážďany, Zhořilec, Budyšín a opět ve věznici Praha - Pankrác.
Koncem září nebo začátkem října 1941 je propuštěn.
Počátkem listopadu 1941 dostává obsílku k soudu do Prahy, s termínem stání - 13. listopadu 1941. Nechává se hospitalizovat v nemocnici v Opočně, kde je mu operována kýla. V době hospitalizece je pod dohledem gestapa.
V lednu 1942 je Zemským soudem v Praze odsouzen k pěti letům káznice.
Je deportován do věznice v Steinu nad Dunajem, Maribor, kde byl počátkem jara 1945 zařazen do "pochodu smrti", který měl cíl ve věznici v Sithau.
Osvobozen byl 9. května 1945 ve věznici Sithau.
Novotný Karel - Opočno
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval s Josefem Hartmanem, Josefem Žabokrtským, Janem Sedláčkem - velitelem roty "Oldřich" - mobilizační okrsek Opočno, Záložní důstojník Karel Novotný byl velitelem první čety - rota "Oldřich" ... (1)
Pan Karel Novvotný vykonával dozor v kamenolomu velkostatku, kde pracoval. Díky tomu se mu podařilo získat pro potřeby odboje 20 kg dynamitu.(1)
Gestapem byl zatčen 14. února 1940. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové. Ve věznici v Rottenburgu, Berlíně, Stuttgartu.
11. prosince 1942 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti
Ondrák CyriL - OPOČNO
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval se Stanislavem Bašem a dalšími.
Gestapem byl poprvé zatčen 14. února 1940, po měsíci věznění ve věznici královéhradeckého gestapa bal propuštěn. Podruhé byl zatčen gestapem 3. července 1942. Je pravděpodobné, že se jeho jméno dostalo na seznamy, které zpracovávaly úřadovny SD a gestapa viz. výpověď vedoucího úřadovny gestapa v Hradci Králové - Hardkeho před MLS v Hradci Králové. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové. Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba. Je vězněn v policejní věznici Terezín a odtud je deportován do koncentračního tábora Mauthausen.
Opočenský Bohumír - Klášter nad Dědinou
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Farář Českobratrské církve evangelické , do odbojové práce se zapojil v roce 1939.
V Klášterci nad Dědonou vytvořil v roce 1940 buňku odbojové organizace, úzce spolupracuje s hajným Václavem Kašparem z Petrovic nad Orlicí.
Gestapem byl zatčen 20. května 1942, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové. Gestapem je na něj uvalena ochranná vazba a je vězněn v policejní věznici Terezín a z ní je deportován do koncentračního tábora v Dachau
Osvobozen je 29.dubna 1945 v koncentračním táboře Dachau
Pancíř Josef - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
V Dobrušce byl zapojen do odbojové skupiny, která byla součástí Obrany národa. Spolupracoval s plk. Bohdanem Hartmanem, byl velitelem roty Jaromír - mobilizační okrsek Dobruška.
Gestapem byl zatčen 4. května 1940. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Litoměřice.
Nacistickým soudem byl odsouzen k deseti letům káznice.
dále byl vězněn ve věznici Drážďany, Budyšín, Rottenburg, Greibo.
Osvobozen byl 25. dubna 1945.
PAšta Jan - Chmeliště - část města DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Ukrýval gestapem hledaného plk. Josefa Petříka - velícího důstojníka Obrany národa pro okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou.
Gestapem byl zatčen 22. září 1941. Byl vězněn ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác.
Zemským soudem v Praze byl odsouzen na jeden a půl roku vězení.
Vězněn byl v Bayreuthu a Jihlavě.
Propuštěn byl 26. června 1943.
Pátek František - Domašín - ČÁST MĚSTA DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Blízký spolupracovník plk. Josefa Petřáka - velícího důstojníka Obrany národa pro okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou.
Gestapem byl zatčen 22. září 1941. Byl vězněn ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Bayreuth a Jihlava.
Propuštěn byl 26. prosince 1942.
PETERA Emanuel - BÍLÁ TŘEMEŠNÁ
OBRANA NÁRODA
* ???
Bratr mjr. Jana Petery - náčelníka štábu a zpravodajského důstojníka KKV ON Hradec Králové.
Krátce po 15. březnu 1939 se spolu se svým bratrem zapojuje do práce v královéhradecké Obraně národa.
Je obchodní zástupce sklářských firem, které na Královéhradecku působí a i po vytvoření protektorátu má možnost jezdit do Švýcarska, Itálie a Francie.
V Paříži navázal kontakt s francouzskou zpravodajskou službou, které předává velmi cenné zpravodajské informace vojenského a vojenskohospodářského charakteru, které získává od svého bratra mjr. Jana Petery.
Některé prameny uvádí, že Emanuel Petera byl ve spojení i s generálem Františkem Moravcem a jeho spolupracovníky při jejich působení v Paříži.
V únoru 1940 se uchyluje do ilegality a uniká před zatčení gestapem do zahraničí.
PeTeRA JAN - major - Bílá Třemešná
OBRANA NÁRODA
Ihned po obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem se zapojuje do ilegální práce v odbojové organizaci Obrana Národa v Hradci Králové.
Je ustanoven náčelníkem štábu a zpravodajským důstojníkem KKV ON Hradec Králové.
Mjr. Petra mimo jiné shromažďoval a zpracovával velmi cenné zpravodajské informace vojenského a vojenskohospodářského charakteru z oblasti, která byla v podřízenosti KKV ON Hradec Králové. Zajišťoval jejich předávání spolupracovníkům - generálům Josefu Mašínovi a Josefu Balabánovi, kteří je zařazovali do relací ilegální vysílačky přes kterou měli spojení se zahraničním odbojem, se spolupracovníky gen. Sergěje Ingra a gen. Františka Moravce, nabo je sám a nebo prostřednictvím svého bratra Emanuela Petery dovážel do Paříže, kde udržoval spojení se spolupracovníky gen. Ingra a gen. Františka Moravce a s francouzskou zpravodajskou službou.
Jako náčelník štábu KKV ON Hradec Králové se rozhodující měrou podílel i na zpracování řady písemností, které tvořily mobilizační plán, který byl gestapem zajištěn na začátku roku 1940 na Bernardově pile na Slezském předměstí v Hradci Králové.
V únoru 1940 v souvislosti se zatýkací akcí gestapa namířené na rozbití Obrany národa v severovýchodních Čechách odchází mjr. Petera do ilegality. Přemisťuje se do Prahy.
V Praze se zapojuje do obnovení ON, jejíž prvotní struktura je zatýkacími akcemi gestapa koncem roku 1939 a v roce 1940 značně poničena.
Po likvidaci prvního Zemského velitelství Obrany národa - Čechy je vytvořeno nové Zemské velitelství Obrany národa - Čechy, novým velitelem Zemského velení Obrany národa - Čechy je ustanoven gen. Václava Šála. Mjr. Petera patří k jeho blízkým spolupracovníkům. V této souvislosti se mjr. Petera podílí na obnovení činnosti Obrany národa, která již nemá být organizována plošně v masovém měřítku, ale s přísným důrazem na konspiraci s cílem vytvořit podmínky pro aktivní činnost jednotlivých skupin při získávání zpravodajsky cenných informací a jejich přípravy na akce, jejichž cílem bude ochromování železniční a silniční dopravy, vedení silové energie a telefonního a telegrafního spojení.
V tomto duchu působí mjr. Prtera z rozhodnutí Zemského velení ON v jižních a západních Čechách, kde zakládá zpravodajské skupiny.
Mezi blízké spolupracovníky mjr. Petery patří mimo jiné mjr. Josef Matohlína a št.kpt. Albín Sládek. I oni unikli zatýkacím akcím gestapa, které začaly v únoru 1940. Št.kpt. Albín Sládek je v ilegalitě také od února 1940. Koncem května 1940 odchází do Prahy. Z pověření zemského velení ní ON pro Čechy odchází v polovině září 1940 zpět do severovýchodních Čech, kde plní obdobné úkoly jako mjr. Petera v jižnívh a západních Čechách.
Gestapo zatklo mjr. Jana Petru v Praze 1.12.1940
Stanným soudem za prvního stanného práva byl odsouzen k trestu smrti.
PETřík Josef - plukovník - Dobruška
OBRANA NÁRODA
Pitra Jan - České meziříčí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Spolupracoval s Janem Sedláčkem - velitel roty "Oldřich", Karlem Novotným - velitel první čety roty "Oldřich", se Stanislavem Bašem a dalšími. Je pravděpodobné, že měl napojení na ilegální tiskárnu časopisu "V boj".
Gestapem byl zatčen 3. června 1940. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, ve věznici Drážďany, Zhořelec, Budyšín, Rottenburg, Litoměřice, Griebo, Cvikov.
Zemským soudem v Litoměřicích je v roce 1943 odsouzen k pěti letům a osmi měsícům káznice.
Říha Alois - Opočno
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Stejně jako Josef Hartman je zaměstnancem firmy František Dušek, která v Opočně vyráběla sttřelné zbraně.
Je zástupcem Jana Sedláčka - velitel roty "Oldřich".(1)
V bytě u Aloise Říhy se scházeli členové odboje - Stanislav Baše, Václav Buchvald, Jaroslav Fábera, Josef Hodoval, František Vítek.(1)
Gestapem byl zatčen 14. února 1940 pro podezření ze spolupráce s odbojovou organizací Obrana národa. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznici Budyšín a Bayreuth.
Propuštěn je 1. prosince 1943.
ŘÍHA Rudolf - OPOČNO
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Velitel druhé čety roty "Oldřich", které velel Jan Sedláček. (1)
Gestapem byl zatčen 14. února 1940. Vězněn je ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznici Greibo.
Osvobozen je 25. dubna 1945
Římek Josef - Rychnov nad Kněžnou
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Zapojil se do činnosti Obrany národa, odbojové skupiny vedené plk. Bohdanem Hartmanem.
Je velitelem roty Řevoř - mobilizační okrsek - Nové Město nad Metují.
Gestapem byl zatčen 10. června 1940. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, v policejní věznici Praha - Pankrác, Drrážďany, Budyšín, Bayreuth, Litoměřice.
V Litoměřicích byl nacistickým soudem odsouzen k pěti letům káznice.
Umístěn byl ve věznici Greibo.
Osvobozen byl 25. dubna 1945.
Sedláček Jan - Opočno
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
* 13. července 1905
Stejně jako Josef Hartman je zaměstnancem firmy František Dušek, která v Opočně vyráběla sttřelné zbraně.
Pro odbojovou činnost je získám majorem Krčem v červnu 1939. (1)
Je blízkým spolupracovníkem plk. Bohdana Hartmana, který jej pověřuje velením rotě "Oldřich", která se má vytvořit v mobilizačním okrsku Opočno. Jeho zástupcem je Alois Říha, velitelem první čety je Karel Novotný, velitelem druhé čety je Rudolf Říha. V mobilizačním okrsku Opočno se podařilo podchytit 183 osob, které měly tvořit rotu "Oldřich" (1).
Pro potřeby roty "Oldřich" a dalších mobilizačních okrsků bylo na skladě firmy František Dušek - 150 loveckých pušek, 117 pistolí DUO a 15 loveckých kulovnic, dalších cca 150 loveckých pušek bylo ve vše výrobě (1)
Vlastní zbraně mělo 41 příslušníků roty "Oldřich" (1)
Pro potřeby roty "Oldřich" byl získán kulomet, 300 ručních granátů, 20 kg dynamitu a 150 kg chemikálií na výrobu výbušnin a 20 000 korun (1)
Pan Sedláček je ve spojení i s Josefem Žabokrtským.
"... Počátkem února 1940 byl navštíven bývalým českým četníkem, gestapákem Liebelem ( v hirearchii hradeckého gestapa byl tento Eichmanův švagr třetí v pořadí po Hardkem a Eckem ), Který se vydával za důstojníka čs. armády v záloze, řekl mu správné heslo a získal si Sedláčkovu důvěru. ..."
( Popravení a umučení občané okresu Rychnov n. Kn., str. 253)
Více se o této akci dozvíte v práci Jiřího Koloucha - Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové.
Gestapem byl Jan Sedláček zatčen 14. února 1940 spolu s Aloisem Říhou a Rudolfem Říhou a Karlem Novotným. Vězněn byp ve věznici Gestapa v Hradci Králové a ve věznici ve Studgartu, kde byl 11. prosince 1942 odsouzen k trestu smrti.
Prezidente Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil panu Janu Sedláčkovi dne 18. prosince 1945 Československý válečný kříž 1939.
SLAVÍK JOSEF - Nový Hrádek
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Manželé Josef a Anna slavíkovi u sebe v bytě ukrývali od konce září 1940 až do 7. 3. 1941 mjr. Josefa Matohlínu a s ním po sléze i št. kpt. Albína Sládka. V odboji spolupracují se starostou Rosnic Josefem Macháčkem. přednostou ze Všestat Hynkem Jiroušem.
7. března 1941, kdy se o ně v Novém Hrádku, pravděpodobně na základě informací, které získalo od četnického strážmistra Josefa Pflégra, ktrý byl jejich sousedem v domě kde bydleli, zajímá gestapo, odjíždá Slavíkovi do Rosnic a ukrývají se u starosty Macháčka.
Od 9. 3. 1941 do 1. května 1941 se ukrývají u št.kpt. četnictva Bohumíra Tuhého v Rosnicích, kam za nimi přichází 10.3.1941 i pplk. Josef Matohlína.
1. května 1941od března 1941 odchází Slavíkovi a pplk. Matohlína k příbuzným Slavíkových do Dobrého a pravděpodobně 12. května 1941 se vrací domů do Nového Hrádku.
Gestapo, které se od 7.3.1941 již o Slavíkovi v Novém Hrádku nezajímalo je ihned o jejich příchodu zpraveno a ten den zasahuje v bytě manželů Slavíkových. Pan Josef Slavík gestapu unikí a až do konce války žije v ilegalitě.
V ilegalitě přebýval u pana Vondřejce na Krahujčí a od konce července 1941 žil u manželů Bělobrádkových ve Sněžném.
SLAVÍKová Anna - Nový Hrádek
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Manželka Josefa Slavíka byla zatčena gestapem nejprve 12. května 1941, podruhé 17. září 1942.
Gestapem je na ni uvalena ochranná vazba a je internována v táboře ve Svatobořicích,
Osvobozena je 10. dubna 1945
Ševc František - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zapojen do odbojové skupiny Obrana národa v Dobrušce, podílel se na tisku ilegálních tiskovin.
Gestapem byl zatčen 22. listopadu 1941. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha -Pankrác, Terezín, ve věznici Drážďany a Griebo.
Nacistickým souden byl odsouzen ke dvěma a půl roku vězení, Po uplynutí doby věznění na něj byla gestapem uvalena ochranná vazba.
Osvobozen byl 25. dubna 1945
Šrom Karel - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem byl zatčen 28. ledna 1941. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa. Gestapem na něj byla uvalena ochranná vazba a byl deportován do koncentračního tábora Maurhausen.
Truneček Josef - České meziříčí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl zapojen do odbojové skupiny Obrana národa.
Gestapem byl zatčen 10. června 1940. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, ve věznicích v Drážďanech, Zhořelci, Budyšíně, Litoměřicích, Bayreuthu a ve věznici Griebo.
Odsouzen byl nacistickým soudem v Litoměřicích ke třem rokům a osmi měsícům vězení.
Propuštěn byl 2. února 1944.
Tuhý Bohumil - št.kpt. četnictva - Rosnice u Hradce králové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Bývalý legionář, ktrý se v březnu 1939, po rozdělení republiky vrací do Rosnic ze Slovenska.
Spolupracoval v odboji se starostou Rosnic Josefem Macháčkem, přednostou ze Všestar Hynkem Jiroušemmi, manželi Slavíkovými z Nového Hrádku, legionářem Antonínem Suchým z Nového Hrádku.
Spolu se svojí manželkou poskytoval úkryt gestapem hledaným odbojářům. U Tuhých se například ukrývali plk. Josef Matohlína a manžele Slavíkovi, které hledalo gestapo.
Urban Josef - Hradec Králové
OBRANA NÁRODA - Jitřenka; OSVO - Jindra
* 16. října 1909 - Hradec Králové
Od dětství je aktivním členem Sokola - jednota sokolská Pražské Předměstí Hradec Králové, kde se setkává s Karlem Nesnídalem, Jaroslavem Horníkem, s nimiž je jož od dubna 1939 v odboji, který organizuje v oblasti působení Župy Orlické její náčelník Rudolf Zíb - Odbojová organizace Národní odboj.
Vzhledem k jeho vojenskému vzdělání je s největší pravděpodobností zařazen do cca 100 členné jednotky vyzbrojené jen lehkými palnými pěchotními zbraněmi - puškami, kterou pan Rudolf Zíb organizuje ze sokolů, kteří prošli vojenským výcvikem a velkou část této jednotky tvoží příslušníci rozpuštěných strážních oddílů. Je velmi pravděpodobné, že do této jednotky byl začleněm i pan Karel Nesnídal.
1. září 1939 odchází pan Josef Urban do Prahy, kde vyučuje jako odborný učitel na škole v Praze X. V březnu 1940 se vrací zpět do Hradce Králové.
V odbojiúzce spolupracuje s Jaroslavem Horníkem, Karlem Nesnídalem - více v medailonku Karla Nesnídala.
Pan Josef Urban je gestapem zatčen 13. listopadu 1943 v souvislosti s činností v odbojové organizaci Jindra. V lednu 1943 byla gestapem na pana Josefa Urbana uvalena ochranná vazba, 19. ledna 1943 je deportován do Malé pevnosti Terezín a odtud 27. ledna 1943 do koncentračního tábora Terezín. 21. srpna 1943 je deportován do koncentračního tábora Buchenwald, kde se dočkal konce války.
Valenta Miroslav - Ohnišov
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Po okupaci republiky začal organizovat v Ohnišově a okolí odbojovou skupinu, která po něm nesla jméno "Valenta". Po dohodě s plk. Bohdanem Hartmanem byla skupina "Valenta" začleněna do odbojové skupiny Obrana národa. Členové skupiny "Valenta" byli i zaměstnanci firmy František Dušek, která v Opočně vyráběla střelné zbraně a tak se členové této skupiny podíleli na získávání zbraní, distribuci ilegálních tiskovin ...
Gestapem byl zatčen 3. června 1940. Vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové, v policejní věznici Praha - Pankrác, ve věznici v Drážďanech, Budyšíně.
Nacistickým soudem v Litoměřicích byl odsouzen na čtyři roky těžkého žaláře.
Vězněn Byl dále v Bayreuthu. Po skončení trestu je převezen do policejní věznice Terezín. Gestapo na něj uvaluje ochranou vazbu a je deportovám do koncentračního tábora Flossenbürg.
Osvobozen byl 23. dubna 1945.
VÁVRA PAVEL - DŮSTOJNÍK ČS. ARMÁDY - Dobruška
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl členem odbojové organizace Obrana národa.
Gestapem byl zatčen 18. ledna 1941. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa.
Nacistickým soudem byl odsouzen na tři roky káznice.
Po skončení věznění v káznici na něj byla gestapem uvalena ochranná vazba a byl deportován do koncentračního tábora Buchenwald.
Osvobozen byl 11. dubna 1945.
Vokoun Jan - české Meziříčí
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Byl členem odbojové organizace Obrana národa. Velitel roty "Bažantnice" mobilizační okrsek České Meziříčí, která byla v podřízenosti Okresního vojenského velitelství Obrany národa v Novém Městě nad Metují, kterému velel plk. Bohdan Hartman.
Gestapem byl zatčen 3. června 1940. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa, ve věznici Bayreuth, Griebo.
Osvobozen byl 25. dubna 1945.
Zárybnický Josef - Borohrádek
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Gestapem byl zatčen 10. června 1940, vězněn byl ve věznici gestapa v Hradci Králové a ve věznicích Bayreuth, Greibo
Osvobozen byl 25. dubna 1945
Žabokrtský JOSEF - DOBRUŠKA
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
Do odbojové organizace Obrana národa se zapojil krátce po okupaci. Rozšiřoval ilegální tiskoviny a ukrýval zbraně. Spolupracoval s Josefem Bitnerem, s Františkem Drašnerem, s Josefem Hartmanem, s Janem Sedláčkem - velitelem roty "Oldřich" - mobilizační okrsek Opočno ...
Gestapem byl zatčen 14. února 1940. Vězněn byl ve věznici královéhradeckého gestapa. Dále byl vězněn ve věznicích ve Zhořelci, Budyšíně, Rottenburgu, Berlíně a ve Stuttgartu.
Lidovým soudem v Berlíně byl 11. prosince 1942 odsouzen k trestu smrti
Prezidente Československé republiky - Dr. Edvard Beneš, udělil in memoriam panu Josefu Žabokrtskému Československý válečný kříž 1939 .
ŽABOKRTSKÝ JOSEF
OBRANA NÁRODA - Jitřenka
V roce 1946 udělil prezident Československé republiky - Dr. Edvard Beneš panu Josefu Žabokrtskému Československou vojenskou medaili za zásluhy II. stupně.
Doslov
Tato stránka je z velké části stránkou, na které jsou uveřejněny informace z publikací uvedených v seznamu použité literatury.
Ne všechny informace jsem byl schopen ověřit a vzhledem k tomu, že je mi známo, že v těchto publikacích nalezneme i údaje nepřesné nebo i nepravdivé, přebírám údaje z publikací a publikuji je i s tímto rizikem.
Fotografie publikované u jednotlivých medailonků jsou převzaty z archivu pana Tomáše Kašpara, pana Jiřího Rádla, z mého archivu a z publikací uvedených v seznamu použité literatury.
Proto Vás žádám:
Pokud v textu medailonků naleznete nějakou nepřesnost, pro Vás nevěrohodný údaj nebo nepravdu, napište mi o tom na adresu www.petrovice-jitrenka@seznam.cz.
Pokud víte o nějaké osobnosti spjaté s odbojovou organizací Obrana národa – Jitřenka, jejíž jméno není mnou uveřejněno, prosím spojte se semnou na adrese www.petrovice-jitrenka@seznam.cz , rád tuto osobnost na tuto stránku doplním.
Pokud víte o nějaké informaci nebo informacích, které nejsou u osobnosti, která je na této stránce již uveřejněna, uvedeny, prosím spojte se semnou na adrese www.petrovice-jitrenka@seznam.cz, rád tuto informaci nebo informace k dané osobnosti doplním.
